buruma141_BRENDAN SMIALOWSKI_AFP_Getty Images_capitol Brendan Smialowski/AFP/Getty Images

Co teď s Amerikou?

NEW YORK – Aspoň to nebyla katastrofa. Kdyby se demokratům nepodařilo zajistit si většinu ve Sněmovně reprezentantů USA, prezident Donald Trump by se cítil všemocný, se všemi neblahými důsledky, jež by to přineslo. Republikáni ale stále ovládají senát a to znamená, že soudnictví, včetně Nejvyššího soudu, se bude dál posouvat doprava. Ze zvolení republikánských guvernérů ve významných státech jako Ohio a Florida zase plyne, že pilováním volebních obvodů lze zvýšit šance na Trumpovo znovuzvolení v roce 2020.

Jedním z nejfrekventovanějších politických klišé před těmito volbami v polovině funkčního období prezidenta bylo, že jsou „bitvou o duši Ameriky“. Je snadné si představit republikány a demokraty jako symboly dvou různých podob země: jedna je převážně bělošská, skrovně vzdělaná, nepříliš mladá, silná na venkově, často mužská a hrdá na své zbraně; druhá je lépe vzdělaná, mladší, městská, rasově rozmanitá, ženštější a silně nakloněná regulací zbraní. Jsou to karikatury, ale vyjadřují snadno rozeznatelnou realitu.

Přestože jsou o sobě oba tábory přesvědčeny, že jsou americkými vlastenci, jejich představy o vlastenectví si nemohou být vzdálenější. „Progresivní“ patriotismus dobře vystihl spisovatel James Baldwin: miloval Ameriku víc než kteroukoli jinou zemi na světě, a právě proto si trval na právu neustále ji kritizovat. Trumpovští vlastenci by Baldwina pranýřovali jako zrádce.

https://prosyn.org/UckDY6Scs