Úsměv, prosím!

Kdybyste procházeli ulicemi své čtvrti se zdviženou hlavou a přístupným výrazem, kolik kolemjdoucích by se na vás usmálo nebo vás nějakým způsobem pozdravilo?

Úsměv je univerzální lidský projev, ačkoliv ochota usmát se na cizího člověka se podle kultury liší. V Austrálii, kde otevřenost a přátelskost vůči cizincům není nic neobvyklého, městský obvod City of Port Phillip, který zahrnuje část pobřežních předměstí Melbourne, pomocí dobrovolníků zjišťuje, jak často se lidé umějí na toho, kdo je míjí na ulici. Následně rozmisťuje cedule připomínající dopravní značky omezující rychlost, které ovšem upozorňují chodce, že jsou v „zóně 10 úsměvů za hodinu“.

Pošetilý nesmysl? Mrhání penězi daňových poplatníků? Starostka Janet Bolitho říká, že rozmisťování značek je snahou povzbudit lidi k úsměvu nebo pozdravu, kdykoli potkají souseda nebo cizího člověka procházejícího po ulici. Úsměv, dodává, vede lidi k pocitu větší vzájemné blízkosti a bezpečí, takže snižuje obavy ze zločinnosti – což je v mnoha čtvrtích významná součást kvality života.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/qq5aTO1/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.