NEW YORK – Nedávno ohlášený cíl amerického prezidenta Joea Bidena snížit úmrtnost na rakovinu v USA o polovinu během příštích 25 let, a to s povzbudivým důrazem na včasnou diagnózu a prevenci, se jeví jako smělý. V boji proti této nemoci však můžeme udělat ještě víc – a rychleji.
Je to proto, že vědecké pokroky uplynulých deseti let nám poskytly nástroje umožňující přechod od boje se zhoubnými nádory k identifikaci a odhalování biologických mechanismů, které je způsobují. Problém tkví v tom, že prevence a zdravý životní styl zatím nejsou hrazeny ze zdravotnického systému nastaveného na řízení příznaků. Proto potřebujeme nový převratný impulz, abychom adaptovali své myšlení i instituce na nové vědecké poznatky, stejně jako jsme to učinili po vypuknutí pandemie covid-19.
Už déle než sto let jsou kliničtí lékaři navyklí definovat a léčit onemocnění, která vidí, a proto i nádory klasifikují podle toho, kde v těle je najdou. Co když však k poškození způsobujícímu vznik nádoru dochází jinde?
NEW YORK – Nedávno ohlášený cíl amerického prezidenta Joea Bidena snížit úmrtnost na rakovinu v USA o polovinu během příštích 25 let, a to s povzbudivým důrazem na včasnou diagnózu a prevenci, se jeví jako smělý. V boji proti této nemoci však můžeme udělat ještě víc – a rychleji.
Je to proto, že vědecké pokroky uplynulých deseti let nám poskytly nástroje umožňující přechod od boje se zhoubnými nádory k identifikaci a odhalování biologických mechanismů, které je způsobují. Problém tkví v tom, že prevence a zdravý životní styl zatím nejsou hrazeny ze zdravotnického systému nastaveného na řízení příznaků. Proto potřebujeme nový převratný impulz, abychom adaptovali své myšlení i instituce na nové vědecké poznatky, stejně jako jsme to učinili po vypuknutí pandemie covid-19.
Už déle než sto let jsou kliničtí lékaři navyklí definovat a léčit onemocnění, která vidí, a proto i nádory klasifikují podle toho, kde v těle je najdou. Co když však k poškození způsobujícímu vznik nádoru dochází jinde?