PIERO CRUCIATTI/AFP/Getty Images

Tvrdá lekce z Janova

JANOV – Je naše infrastruktura bezpečná? Po zřícení Morandiho mostu v Janově si tuto otázku kladou všichni. Samozřejmě, mohli bychom si říct, že takové katastrofy jsou ojedinělé, ba dokonce věřit, že jsou snad italským svérázem – v zemi, kde jsou infrastrukturní projekty často úrodnou půdou pro korupci. Ale to bychom si jen lhali do kapsy.

Mosty, silnice a železnice postavené v západní Evropě a ve Spojených státech během poválečné obnovy a hospodářského boomu 50. a 60. let 20. století jsou dnes staré, překonané a přetížené. Má některá z vyspělých ekonomik dlouhodobou strategii správy své základní infrastruktury? Posuzují se a zmírňují rizika správně? Jaké se dělají kompromisy mezi udržováním a nahrazováním dožívající infrastruktury? A jak mohou občané ovlivnit veřejnou debatu o tom, kdo by měl infrastrukturu platit a kde by se měla stavět?

Itálie a další vyspělé ekonomiky potřebují politické přístupy, které strategicky a udržitelně propojí infrastrukturní plány, jež během let vytvořily místní samosprávy a centrální orgány. Musí zhodnotit zdroje a aktiva, jichž bude v příštích letech zapotřebí. Současně by měly zdůraznit společenskou hodnotu základní infrastruktury, nejen bezprostřední finanční návratnost.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/j1XAxwC/cs;

Handpicked to read next

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.