0

Jak vymýtit malárii

SAN FRANCISCO – Loni na podzim otřásli Bill a Melinda Gatesovi celosvětovou zdravotnickou komunitou, když oznámili smělý plán vymýtit lidskou malárii ze zemského povrchu. Nic menšího nebude stačit, naléhali.

Okamžitě se rozhořela vzrušená debata, kdy někteří zkušení praktici zpochybňovali uskutečnitelnost takového cíle. Tito skeptici přitom poukazovali na první Program globálního vymýcení z 50. let, což bylo ambiciózní úsilí vymýtit malárii z mnoha koutů světa (Afrika nebyla do programu zařazena). Navzdory počátečnímu pokroku programy vymýcení ztroskotaly, když dárci, vlády i obyvatelé začali být unavení a upřeli pozornost jinam, čímž umožnili opětovné rozšíření malárie do ničivých proporcí.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Nikdo nenavrhuje návrat k neúspěšným strategiím prvního programu vymýcení. Nadace Gatesových rozumně začala zprostředkovávat konzultace s čelními vědci o urychlení vývoje účinných nových nástrojů a již financuje vývoj vakcíny, nových léků i diagnostiky. Program Partnerství v boji proti malárii zároveň nedávno odstartoval dlouhodobý Globální podnikatelský plán, který má sjednotit kroky organizací bojujících proti malárii a podnítit další investice. Všichni se shodují, že potrvá několik desetiletí, než se tuto chorobu podaří vymýtit.

Úplné vymýcení tedy není na obzoru a budou k němu zapotřebí nové nástroje, ale i se současnými zbraněmi lze v nejbližším období mnohého dosáhnout. Úspěšné rozšíření přístupu k impregnovaným síťovým lůžkům a snížení výskytu malárie v zemích, jako jsou Etiopie a Rwanda, vyvolává naději, že tuto nemoc lze po celém světě dramaticky omezit a v některých oblastech ji zcela eliminovat.

Máme-li této příležitosti využít, musíme rychle vyvinout a realizovat zdravou strategii. V nedávném článku v britském vědeckém časopise Lancet jsem spolu s Oliverem Sabotem takovou strategii navrhl. Přístup je jednoduchý: dvojnásobné úsilí o rychlé snížení počtu infekcí a úmrtí v „srdci“ výskytu malárie (tj. rovníkové Africe a hrstce dalších oblastí po celém světě) by měla doprovázet kampaň za vytlačení nemoci ze současné úrovně.

Malárie má své přirozené hranice determinované zeměpisnou šířkou, nadmořskou výškou a v některých případech i lidskými zásahy. Země na okraji této zóny obvykle těží z řady faktorů umožňujících úplnou eliminaci malárie, například sníženého přenosu nemoci, kvalitnějšího zdravotnictví a relativního národního bohatství. Ze všeho nejdůležitější však je, že tyto země nejsou malárií obklopeny.

Jakmile úspěšně malárii eliminují, vytvoří novou bezmalarickou kotvu, jež umožní jejich sousedům, kteří mezitím přijímají agresivní opatření za účelem kontroly nemoci, zahájit vlastní kampaň za vymýcení. Tímto způsobem bude malárie doslova vytlačena ze současných hranic.

Tato strategie se už začala objevovat organicky, bez podnětů globálního společenství. V Tichém oceánu již Vanuatu a Šalomounovy ostrovy, které tvoří nejjihovýchodnější okraj endemické zóny malárie, zahájily s podporou australské vlády kampaň za vymýcení této nemoci.

Fake news or real views Learn More

Na druhém konci zeměkoule si pak Jihoafrické rozvojové společenství dalo za cíl vymýtit do roku 2015 malárii z nejjižněji položených členských států: Botswany, Namibie, Jihoafrické republiky a Svazijska. Za tímto účelem vede aktivní diskuse se severními sousedy a rozvíjí nápaditou přeshraniční spolupráci, při které staví na modelu vysoce úspěšného partnerství mezi Mosambikem, Jihoafrickou republikou a Svazijskem. Dalšími okrajovými oblastmi výskytu malárie, kde probíhají snahy o její vymýcení, jsou Čína, Filipíny a Střední Amerika.

Na malárii umírá každý rok více než milion lidí, většinou dětí. Přesto lze této nemoci předcházet a léčit ji. Úkol eliminovat malárii zemi od země a nakonec dosáhnout jejího celosvětového vymýcení se právě plní. Tentokrát nesmíme polevit, dokud ho nedokončíme.