NEW YORK – Po francouzské revoluci z roku 1789 se poslanci Národního shromáždění, kteří podporovali revoluční změny, posadili nalevo, zatímco ti, kdo se stavěli proti nim a toužili po návratu starého řádu monarchie a církve, usedli napravo. Odtud vznikly politické termíny „levice“ a „pravice“. Mnozí komentátoři francouzských prezidentských voleb poukázali na fakt, že tyto kategorie už nevystihují současnou politiku ve Francii – a koneckonců ani nikde jinde. Emmanuel Macron se pyšní tím, že nestojí napravo ani nalevo.
Marine Le Penová, jejíž Národní fronta je spojována s krajní pravicí, s tím nesouhlasí: podle ní je Macron, který působil v socialistické vládě, levičák. Podobně jako v případě Donalda Trumpa to ovšem byla Le Penová, kdo kandidoval coby „hlas lidu“, zatímco Macron byl stejně jako Hillary Clintonová vykreslován jako loutka bankéřů, kulturních elit a mezinárodních plutokratů.
Co tedy dnes levice a pravice znamenají, pokud vůbec něco?
NEW YORK – Po francouzské revoluci z roku 1789 se poslanci Národního shromáždění, kteří podporovali revoluční změny, posadili nalevo, zatímco ti, kdo se stavěli proti nim a toužili po návratu starého řádu monarchie a církve, usedli napravo. Odtud vznikly politické termíny „levice“ a „pravice“. Mnozí komentátoři francouzských prezidentských voleb poukázali na fakt, že tyto kategorie už nevystihují současnou politiku ve Francii – a koneckonců ani nikde jinde. Emmanuel Macron se pyšní tím, že nestojí napravo ani nalevo.
Marine Le Penová, jejíž Národní fronta je spojována s krajní pravicí, s tím nesouhlasí: podle ní je Macron, který působil v socialistické vládě, levičák. Podobně jako v případě Donalda Trumpa to ovšem byla Le Penová, kdo kandidoval coby „hlas lidu“, zatímco Macron byl stejně jako Hillary Clintonová vykreslován jako loutka bankéřů, kulturních elit a mezinárodních plutokratů.
Co tedy dnes levice a pravice znamenají, pokud vůbec něco?