0

Zavírání očí před globálním oteplováním

Kjótský protokol o kontrole klimatických změn byl, jak prohlásil profesor Harvardovy univerzity Rob Stavins, „příliš málo příliš rychle“. Vzhledem k tomu, že se dotýkal pouze zemí, u nichž se předpokládá, že budou do poloviny století vytvářet zhruba polovinu celosvětových emisí skleníkových plynů, se na jedné straně nejednalo o účinnou dlouhodobou pojistku proti rizikům globálního oteplování. A protože na druhé straně vyžadoval od průmyslových zemí podstatné a nákladné snížení emisí během krátké doby, hrozilo, že bude pro americkou, evropskou a japonskou ekonomiku představovat velkou bezprostřední zátěž. Stručně řečeno znamenala dohoda z Kjóta velkou krátkodobou bolest při malém dlouhodobém přínosu.

Evropská unie a američtí ekonomové v Clintonově administrativě se o schválení kjótského protokolu zasazovali pouze tím, že vytvářeli modely něčeho, co v dohodě z Kjóta nebylo. Plánovali, že rozvojové země se v nějaké fázi k rámcové úmluvě z Kjóta připojí a prodají svá práva na emise CO2 a dalších skleníkových plynů Spojeným státům a Evropě výměnou za rozvojovou pomoc.

Ani po tolika letech jsem se však ještě nesetkal s nikým, kdo by věděl, o čem je řeč, a kdo by byl připraven hájit Kjóto jako svébytnou globální veřejnou politiku. „Byl to způsob, jak (v otázce klimatických změn) dostat míč do hry,“ říkají někteří. „Byl to způsob, jak probudit svět a upozornit ho na závažnost problému,“ tvrdí jiní.

Při žádném z těchto výkladů však o lidech, kteří kjótský protokol sjednali a podepsali, nelze říci, že by světu nějak posloužili. Svět se pochopitelně dočkal i mnohem horší služby. Americký prezident George W. Bush se postavil na stranu svého viceprezidenta Dicka Cheneyho a popřel, že problém globálního oteplování vůbec existuje (jeho ministr financí Paul O´Neill a ředitelka Agentury pro ochranu životního prostředí Christine Whitmanová s ním nesouhlasili). Svět to pravděpodobně stálo deset let promarněného času při formulování politiky, která by se s tímto problémem vyrovnala, zvláště s ohledem na to, že úmyslná nečinnost bude pravděpodobně pokračovat až do vypršení Bushova mandátu.