Stephane de Sakutin/AFP/Getty Images

Krize evropského vedení

BRUSEL – Seznam krizí Evropské unie se neustále rozrůstá. Vedle odhlasování „brexitu“ ve Velké Británii, složité situace kolem polského ústavního soudu, ruské rozpínavosti, problému běženců a uprchlíků a znovu se probouzejícího nacionalismu však největší ohrožení EU pramení zevnitř: je to krize politického vedení, jež ochromuje evropské instituce.

Vedoucí představitelé členských států EU (s výjimkou britské premiérky Theresy Mayové) jako by to chtěli potvrdit, když se nedávno sešli v Bratislavě, aby se pokusili dát najevo solidaritu a znovu nastartovat „postbrexitovský“ reformní proces. Účastníci dosáhli jistého pokroku při vytváření Evropské obranné unie, což bychom měli přivítat, a také připustili, že současný organizační rámec EU není trvale udržitelný; o smysluplné institucionální či ekonomické reformě se však mluvilo jen málo.

A odmítnutí italského premiéra Mattea Renziho vystoupit na závěr summitu po boku francouzského prezidenta Françoise Hollandea a německé kancléřky Angely Merkelové v podstatě potvrdilo obavy, že bezradné vedení jen přiživuje nefunkčnost institucí. Summit, jenž měl být demonstrací jednoty, nakonec odhalil jen další štěpení.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/JpKoD8A/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.