1

Proč budovat finančně inkluzivní ekonomiky?

SEATTLE – Tématem summitu skupiny G20, který se tento týden koná v německém Hamburku, je „formování vzájemně provázaného světa“, a až se vedoucí představitelé pustí do práce, dostanou se do centra pozornosti mnohé z nejpalčivějších otázek – klimatické změny, kontraterorismus nebo obchod. Neméně důležitá pro zajištění globální prosperity je však otázka, kolik pozornosti si dokáže získat jeden méně známý bod agendy: digitální finanční inkluze.

Přibližně dvě miliardy dospělých lidí dnes postrádají přístup i k těm nejzákladnějším finančním službám. Digitální finanční inkluze spočívá v rozšíření přístupu k formální ekonomice zajištěním cenové i fyzické dostupnosti elektronických finančních nástrojů – jako jsou debetní účty, k nimž mohou lidé přistupovat přes mobilní telefony – v rozsáhlém měřítku.

Když tyto služby začnou používat chudí lidé, stanou se dvě věci. Za prvé začnou spravovat peníze efektivněji – neboť získají nové způsoby, jak spořit, odesílat platby, žádat o úvěry nebo uzavírat pojištění. Za druhé budou trávit méně času vyřizováním jednoduchých finančních transakcí, takže jim zbude čas na produktivní činnost nebo řízení malé vlastní firmy. Dodatečné výdělky a úspory navíc zvyšují odolnost lidí vůči finančním šokům způsobeným například nečekanými zdravotními výdaji či sezonní neúrodou.

Existuje dostatek důkazů, že digitální finanční inkluze má na ekonomiky transformativní efekt. Například v Keni pomohly „mobilní peníze“, které umožňují uživatelům převádět prostředky textovou zprávou, vybřednout z extrémní chudoby odhadem 194 000 domácnostem. Průlom nastal díky změnám v přístupu k úsporám a větším možnostem volby povolání, zejména u žen.

Jakmile podobné přínosy zakusí větší počet zemí, vyhlídky trvalého hospodářského růstu se dramaticky zvýší. Jedna nedávná studie předpověděla, že rozšíření přístupu k digitálním finančním nástrojům by mohlo do roku 2025 zvýšit HDP rozvojových zemí odhadem o 3,7 bilionu dolarů.

Aby se však příslib větší finanční inkluze využil, je zapotřebí efektivní politika na národní úrovni. Skupina G20 loni zveřejnila „Principy digitální finanční inkluze na vysoké úrovni“, které se zaměřují na osm nejúspěšnějších strategií přijatých národními vládami po celém světě. Nová zpráva G20 zveřejněná letos na jaře zkoumá tyto strategie hlouběji a ukazuje, jak přetavit principy v akci.

V tomto ohledu je lídrem Čína, která ukazuje, jak lze nastavit rovnováhu mezi inovacemi a rizikem. Když se poprvé objevily internetové platební služby typu Alipay od firmy Alibaba, regulátoři se museli vypořádat se zcela novou kategorií finančního poskytovatele. Místo aby předem vyrukovali s baterií pravidel, jen přihlíželi a učili se, jaké typy regulací jsou zapotřebí. Poskytovatelé tak získali příležitost najít pevný bod a vyvíjet se. Tento přístup pomohl službě Alipay stát se největší platformou internetových plateb na světě.

Jinde řeší regulační inovace další klíčový problém: absenci osobních dokladů u nových držitelů účtů. Toto je v mnoha rozvojových zemích běžný problém, který brání stamilionům lidí ve využívání finančních služeb. V zájmu překonání této překážky zavedly Tanzanie a Mexiko systémy, které pro přístup k nejzákladnějším účtům nevyžadují nic jiného než telefonní číslo. V obou zemích jsou tyto programy úspěšné; například v Mexiku bylo v prvních dvou letech založeno více než devět milionů nových účtů.

Indie zase zahajuje masivní program digitální identifikace, který shromažďuje otisky prstů a další biometrická data. Od zahájení činnosti programu před šesti lety byla vytvořena více než miliarda digitálních profilů; dnes je více než třetina těchto profilů navázaná na bankovní účty.

Nejnovější zpráva G20 však upozorňuje také na některé problémy. Například „interoperabilita“ – tedy schopnost zákazníků provádět mezi sebou transakce i v případě, že používají odlišné platformy – je dnes normou jen na několika málo trzích. Vládní zásah za účelem vyřešení tohoto problému by pomohl zvýšit pohodlí zákazníků a snížit provozní náklady poskytovatelů. Uživatelům s malými či nulovými zkušenostmi s internetovými platebními systémy by také prospělo zavedení politik zlepšujících finanční gramotnost.

Celkově vzato ze zpráv G20 jasně vyplývá, že digitální finanční inkluze je silným nástrojem k řešení chudoby. Také bohatší země z ní však mohou těžit, neboť pokud se digitální finanční inkluze dobře rozvine, zvyšuje spotřebitelskou aktivitu a obchod.

Skupina G20 pod loňským předsednictvím Číny učinila ze zlepšení přístupu k digitálním finančním službám globální prioritu a německé předsednictví na tom nic nezmění. Toto zaměření pomůže zlepšit přístup ke globální ekonomice pro miliardy lidí, kteří ho potřebují nejvíce – zejména pro chudé lidi, seniory a ženy v rozvojových zemích.

Svět stále lépe chápe mechaniku finanční inkluze a způsoby, jimiž ji digitální technologie mohou urychlit. Pro lidi bez přístupu k bankám je to skvělá zpráva. Zařadit toto téma do agendy summitu však nestačí. Mají-li inovace nadále fungovat, je třeba nacházet lokalizovaná řešení globálních výzev. Jak už zjistili vedoucí představitelé Číny, Keni, Mexika a mnoha dalších zemí, ekonomika, která začleňuje všechny, zároveň všem prospívá.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.