Nová makroekonomická strategie

NEW YORK – Jsem makroekonom, ale nesouhlasím se dvěma hlavními tábory této profese ve Spojených státech: s neokeynesiány, kteří se zaměřují na zvyšování agregátní poptávky, ani s ekonomy strany nabídky, kteří se soustředí na snižování daní. Obě školy se neúspěšně snaží překonat trvale slabý výkon vysokopříjmových ekonomik v posledních letech. Je čas na novou strategii založenou na trvale udržitelném růstu taženém investicemi.

Klíčovým úkolem makroekonomie je alokovat zdroje společnosti tak, aby byly nejlépe využity. Zaměstnanci, kteří se rozhodnou pracovat, by měli najít pracovní místo, továrny by měly efektivně umísťovat kapitál a část příjmů, která nejde na spotřebu, nýbrž do úspor, by se měla investovat tak, aby zvýšila budoucí blahobyt.

Právě ve třetí oblasti to neokeynesiáni i ekonomové strany nabídky začali mít popletené. Většině vysokopříjmových zemí – USA, převážné části Evropy a Japonsku – se nedaří investovat dostatečně či moudře do projektů s největším prospěchem do budoucna. Existují dva způsoby investování – doma a mezinárodně – a svět pokulhává v obou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/zMy9cSQ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.