3

Inkluzivní růst závisí na městech

PAŘÍŽ, WASHINGTON, DC – Žijeme v turbulentních časech, kdy se veřejný nesouhlas se statutem quo začíná hromadit. Důvody pro všeobecnou frustraci se liší zem od země, všude je však společným jmenovatelem rostoucí pocit, že je ekonomika zmanipulovaná ve prospěch menšiny vyvolených.

Pravdou je, že zisky z ekonomického růstu putují čím dál více k těm s vysokými příjmy. V zemích OECD vydělávají lidé v top 10% příjmové skupiny zhruba desetkrát více než lidé ve spodních 10% - což je posun ze sedminásobku, který byl před téměř 30 lety. V roce 2012, v rámci 18 OECD zemí s porovnatelnými údaji, tvořilo horních 10% zhruba 50% celkového majetku domácností, zatímco spodních 40% odpovídalo pouze 3% stejného údaje.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Když nerovnost dosáhne nových výšin, platíme za to všichni. V řadě zemí OECD srazila rostoucí nerovnost mezi lety 1990 a 2010 celkové HDP o 6-10 procentních bodů. Když nejsou ti nejchudší schopni využít svůj potenciál, trpí tím ekonomický růst.

Politici a lídři se snaží najít cestu, jak učinit ekonomický růst inkluzivnější a ať bude řešení jakékoliv, města v něm budou hrát klíčovou roli. Průzkum v zemích OECD ukazuje, že polovina celkové populace žije ve městech s více než 500 000 obyvateli, a také, že města od roku 2001 tvoří 60% celkového růstu zaměstnanosti a HDP.

Tento růst však není inkluzivní: kromě Kanady je ve všech zkoumaných zemích OECD příjmová nerovnováha ve městech vyšší, než je národní průměr. V USA přidalo pracovní místa a zvýšilo svůj ekonomický výkon 95 ze 100 největších metropolitních oblastí v průběhu pěti let po velké recesi, pouze 20 z nich však zažilo růst mediánu mzdy.

Ekonomické zisky v posledních letech nezlepšily život průměrného pracujícího a tím, jak bohatí jednotlivci sklízely plody růstu, stala se chudoba koncentrovanější. Podle průzkumu Brookings Institution se počet extrémně chudých čtvrtí v USA od roku 2000 více než zdvojnásobil.

To má dalekosáhlé náklady. Ukázalo se, že vyrůstat v chudé čtvrti dramaticky snižuje životní vyhlídky, i když zůstanou výdělky konstantní. A v metropolitních oblastech, jako je Londýn nebo Baltimore, může být rozdíl v očekávané délce života u chudých a bohatých čtvrtí, které jsou od sebe pouhých pár mil, více než 20 let.

Města, jakožto místo ekonomických příležitostí disproporcí, jsou tím, kde musíme řešit nerovnost. OECD, Ford Foundation, Brookings Institution a další, spustili březnu Iniciativu za inkluzivní růst ve městech, ve spolupráci se starostou města New York Billem de Blasio a dalšími 20 starosty z celého světa. Tím, že svedla dohromady “šampiony starostů,“ aby definovali společnou agendu pro inkluzivní růst, uznává Iniciativa zásadní roli, jakou starostové hrají v tvorbě ekonomických příležitostí a zvyšování produktivní kapacity jednotlivců a firem.

Na nedávné akci od Brookings projednal generální tajemník OECD Angel Gurría čtyři klíčové oblasti, na kterých mohou města pracovat a snížit tak nerovnost. Tyto myšlenky budou dále rozpracovány na setkání v Paříži 21. listopadu, které bude pořádat starostka Paříže Anne Hidalgová.

Za prvé, města by měla učiniti vzdělávací systém inkluzivnější za pomoci investic do učilišť, kde se mohou lidé všech věkových kategorií a s různou minulostí naučit praktické dovednosti. Kupříkladu starosta Atlanty Kasim Reed spustil partnerství mezi místním inkubátorem startupů, městskou rozvojovou agenturou pro pracovní sílu a školou pro programování, které poskytuje mladým lidem síť mentorů, prostřednictvím kterých mohou rozvinout svou finanční gramotnost a kritické myšlení, zatímco se také naučí programovat.

Za druhé, města by měla zajistit, že zaměstnání a podnikatelské příležitosti budou dostupné všem lidem, včetně žen, mladých lidí, imigrantů a postižených. Ve Stockholmu, který mezi podzimem 2015 a jarem 2016 přijal 8000 azylantů, vyvíjí starostka Karin Wanngård nový typ školy pro dospělé. Tyto školy, jakožto část komplexní integrační strategie, budou učit jazykové, kulturní a technické dovednosti důležité pro začlenění do stockholmského trhu práce. Starosta Soulu Park Won-soon se snaží vytvořit rovné podmínky pro malé a střední podniky cílenou finanční podporou, spravedlivějšími pravidly pro transakce a subdodavatele, a regulací neformálního zaměstnávání.

Za třetí, města musí zajistit vysoce kvalitní, dostupné bydlení pro všechny a to v bezpečných, zdravých čtvrtích. V Paříži dovoluje plán “práva prvního odmítnutí” starostky Hidalgové, aby městská samospráva získala bydlení, které ve vybraných čtvrtích přichází na trh, a mohla ho tak poskytnout chudším obyvatelům, kterým by hrozilo vystěhování.

Fake news or real views Learn More

No a konečně, města by měla zajistit, že veřejná infrastruktura a služby – včetně veřejné dopravy, vodního, energetického a odpadního managementu a širokopásmového přenosu – budou všem snadno dostupné. Iniciativa IDNYC Billa de Blasio v New Yorku poskytuje zdarma identifikační karty vydané vládou pro všechny rezidenty – včetně bezdomovců, neregistrovaných imigrantů a bývalých trestanců – díky kterým mohou přehlížené skupiny využívat městské zdroje.

Snahy jako je Iniciativa pro inkluzivní růst ve městech či Habitat III konference OSN pomáhají zvrátit rostoucí nerovnost v jednom městě za druhém. Čím více budeme využívat místních řešení pro společné globální problémy, tím větší pokrok všichni uděláme.