Duchem nepřítomní zabijáci

Lidské bytosti mají jako biologický druh vážný problém se sebeovládáním. My lidé v současnosti ve všech částech světa rybaříme, lovíme zvěř, kácíme stromy a pěstujeme plodiny tak agresivně, že ostatní druhy doslova vyháníme z planety. Naše náruživá touha brát si z přírody vše, co jen lze, ponechává ostatním formám života žalostně málo.

Světové vlády v roce 1992, kdy poprvé slíbily řešit člověkem způsobené globální oteplování, také slavnostně prohlásily, že budou předcházet lidskou činností vyvolanému vymírání ostatních druhů. Úmluva o biologické rozmanitosti, schválená na Summitu Země v Riu, potvrdila, že „biologická rozmanitost je společným zájmem lidstva“. Signatáři se dohodli na ochraně biologické rozmanitosti prostřednictvím záchrany druhů a jejich přirozeného prostředí a na využívání přírodních zdrojů (např. lesů) udržitelným způsobem. V roce 2002 šli signatáři úmluvy ještě dál a zavázali se k „podstatnému snížení současného tempa ubývání biodiverzity“ do roku 2010.

Naneštěstí Úmluva o biologické rozmanitosti, tak jako mnoho jiných mezinárodních dohod, zůstává v podstatě neznámá, neprosazovaná a neplněná. Tato nedbalost je tragédií člověka. Za velice nízký – ba celkově snad vůbec žádný – peněžní výdaj, bychom mohli zachovat přírodu a tím ochránit základ vlastních životů a živobytí. Nevybíjíme ostatní druhy proto, že bychom museli, ale proto, že jsme příliš nedbalí, než abychom jednali jinak.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/u2ifpcW/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.