A street vendor serves up a traditional dish of fried tofu and fresh rice in Vietnam Yvan Cohen/LightRocket via Getty Images

Svět se neřítí do záhuby

VÍDEŇ – Lidé si potrpí na špatné zprávy. Mediální domy tuto zálibu reflektují a formují a servírují nám strast a paniku. Dlouhodobé, pomalé, pozitivní trendy neproniknou na titulní stránky novin ani do klábosení o pracovní pauze. V našem uvažování tak vznikají příznačně pokroucené dojmy, zejména představa, že většina dění se ubírá špatným směrem.

Když mi v roce 2001 vyšla kniha Skeptický ekolog, upozornil jsem, že svět se v mnoha ohledech zlepšuje. Tehdy se takové tvrzení považovalo za kacířství, neboť propichovalo několik běžných a uctívaných omylů, třeba že docházejí přírodní zdroje, že při nestále rostoucí populaci zbývá na každého méně jídla a že vzduch i voda jsou čím dál znečištěnější.

Pečlivým prověřením dat bylo v každém případě zjištěno, že tehdy převažující chmurné scénáře byly zveličené. Přestože jsou například zásoby ryb vyčerpané kvůli slabé regulaci, díky nástupu akvakultury máme ve skutečnosti k jídlu víc ryb než dřív. Obavy, že ztrácíme lesy, přehlížejí skutečnost, že jak země bohatnou, zvyšují rozlohu svých lesních porostů.

Od doby, kdy jsem knihu psal, je na tom svět podle mnoha důležitých ukazatelů ještě lépe. Jsme svědky pokračujících významných úbytků dětské úmrtnosti a podvýživy a bylo dosaženo obrovských pokroků na cestě k vymýcení obrny, spalniček, malárie a negramotnosti.

Pohlédneme-li blíže na nejsmrtonosnější ekologický problém, znečištění vzduchu, pochopíme některé z důvodů zlepšení. Jak se svět rozvíjel, počet úmrtí v důsledku znečištěného vzduchu dramaticky klesal a tento trend pravděpodobně přetrvá. Pohled na znečištěné město třeba v Číně by mohl vyvolávat opačný dojem, ale vzduch uvnitř domovů většiny chudých lidí je asi desetkrát znečištěnější než nejhorší vzduch pod širým nebem v Pekingu. Nejzávažnějším environmentálním problémem pro člověka je znečištění vzduchu v interiérech kvůli používání špinavých paliv, jako je dřevo a trus, k vaření a vytápění – což je důsledkem chudoby.

Víc než 90 % všech úmrtí vlivem znečištěného vzduchu připadalo v roce 1900 na znečištění vzduchu v interiéru. Hospodářský rozvoj přinesl více znečištění venku, ale také mnohem méně znečištění ve vnitřních prostorách. Úbytky chudoby šly ruku v ruce se čtyřnásobným poklesem celosvětové úmrtnosti v důsledku znečištění vzduchu. Přesto dodnes vyšší počet lidí umírá kvůli znečištění vzduchu v budovách než venku. Ačkoliv v Číně došlo k výraznému zhoršení obsahu nečistot ve venkovním vzduchu, i tam platí, že úbytek chudoby vyústil v celkově nižší riziko úmrtí v důsledku znečištěného vzduchu. A jak země bohatnou, mohou si dovolit regulovat a potlačovat i znečištění venkovního vzduchu.

Subscribe now

Exclusive explainers, thematic deep dives, interviews with world leaders, and our Year Ahead magazine. Choose an On Point experience that’s right for you.

Learn More

Před dvěma sty lety téměř všichni lidé na planetě žili v bídě, jen úzká elita v přepychu. Dnes za méně než 1,90 dolaru na den (ekvivalent jednoho dolaru v roce 1985) žije pouhých 9,1 % populace, čili necelých 700 milionů lidí. Jen za posledních 20 let se podíl osob žijících v krajní chudobě snížil téměř na polovinu. Přesto o tom ví jen hrstka z nás. Nadace Gapminder provedla v Británii průzkum a zjistila, že o úbytku chudoby je přesvědčeno jen 10 % lidí. V Jižní Africe a ve Švédsku je víc těch, kdo mají za to, že krajní chudoba zaznamenala nárůst na dvojnásobek, než těch, kdo si správně myslí, že výrazně poklesla.

Jak v rychlém pokroku pokračovat? Vyzkoušeli jsme už řadu dobře míněných politických intervencí, takže máme údaje za desítky let, co se osvědčilo a co ne.

Do druhé kategorie se mohou propadnout i propracované nápady předních světových myslitelů. Ambiciózní koncept Vesniček tisíciletí měl podle zakladatele Jeffreyho D. Sachse vyvolat souběžný pokrok na několika frontách a přinést „významné výsledky během tří let a možná rychleji“. Studie britského ministerstva pro mezinárodní rozvoj ale dokládá, že vesničky měly „mírně pozitivní dopady“ a „celkově malý vliv na chudobu“.

Konstruktivnější je zaměřit se na to, co funguje. Globální analýza rozvojových cílů, již pro Kodaňský konsenzus vypracovala skupina nositelů Nobelovy ceny za ekonomii, ukázala, kde posílené financování dokáže přinést nejvíc. Dospěli k závěru, že lepší přístup k antikoncepci a službám plánování rodiny by vedl ke snížení mateřské a dětské úmrtnosti a také by skrze demografickou dividendu posílil hospodářský růst.

Obdobně výzkum hodnotící nejlepší rozvojové politiky pro Haiti zjistil, že zaměření pozornosti na zlepšení výživy pomocí obohacené mouky by proměnilo zdraví malých dětí a vyústilo v celoživotní přínosy.

Další výzkum Kodaňského konsensu naznačuje, že transformačních účinků by dosáhlo rozšíření elektronických platforem pro zadávání veřejných zakázek. Může se zdát, že s ohledem na snižování chudoby je to okrajové, ale není. Rozvojové země vynaloží v průměru polovinu svých rozpočtů na veřejné zakázky; možnost transparentně soutěžit by mohla snížit ztráty způsobené korupcí.

Není to pouhá spekulace. Případová studie v Bangladéši, který ročně utratí ve veřejných zakázkách přes devět miliard dolarů, zjistil, že pilotní elektronické zadávání zakázek na jediném ministerstvu snížilo ceny o 12 %, takže zbylo víc prostředků pro další důležité rozpočtové priority. Výzkum ukazuje, že rozšíření digitálních zakázek na celou vládu by ušetřilo 670 milionů dolarů ročně – dost na posílení ročních zdravotnických výdajů o zhruba 50 %. Bangladéšská vláda nyní takové rozšíření urychleně zavádí.

Nejmocnější zbraní v boji proti chudobě je ta, která nás dostala, kde jsme dnes: široce založený hospodářský růst. Jen čínský růstový spurt za posledních 30 let vyzvedl nad hranici chudoby bezprecedentních 680 milionů lidí.

Globální dohoda o volném obchodu – například úspěšné završení váznoucího rozvojového kola z Dauhá – by zbavila chudoby dalších 160 milionů lidí. Skepse k volnému obchodu poškozuje ty nejchudší na světě. Nesilnější pozornosti se sice dostává jiným politikám USA a tweetům prezidenta Donalda Trumpa, leč největší tragédií je možná právě odklon americké vlády od volného obchodu.

Úspěch lidstva při snižování chudoby je mimořádný výkon, jejž jsme přehnaně zdráhaví připustit. Musíme si dávat pozor, abychom neztratili ze zřetele, díky čemu jsme dospěli tak daleko – a co opravňuje k naději na ještě lepší budoucnost.

Z angličtiny přeložil David Daduč

http://prosyn.org/MC2xY4z/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.