Měly by centrální banky zacílit na zaměstnanost?

WASHINGTON – Předseda Federálního rezervního systému USA Ben Bernanke 12. prosince oznámil, že Fed bude držet úrokové sazby blízko nule, dokud míra nezaměstnanosti neklesne na 6,5 %, za předpokladu, že přetrvají stlačená inflační očekávání. Přestože rozhodné stanovy Fedu, na rozdíl od Evropské centrální banky, výslovně obsahují mandát k podpoře zaměstnanosti, Fed tímto oznámením vůbec poprvé svou politiku úvěrových sazeb navázal na vyčíslený cíl zaměstnanosti. To je vítaný průlom, který by měli napodobit ostatní – v neposlední řadě ECB.

Stanovy centrálních bank se liší co do cílů, jež pro měnovou politiku stanovují. Všechny zahrnují cenovou stabilitu. Mnohé přidávají odkaz na obecné hospodářské podmínky, včetně růstu a zaměstnanosti či finanční stability. Některé dávají centrálním bankám pravomoc jednostranně určovat inflační cíl, jiné při určování cíle vyžadují koordinaci s vládou.

Z poslední doby však neexistuje žádný příklad významné centrální banky, která by si stanovila číselný cíl zaměstnanosti. To by se mělo změnit, jelikož začíná být zjevný rozsah potíží se zaměstnaností, na něž narážejí vyspělé ekonomiky. Slabé trhy práce, nízká inflace a dluhový převis naznačují, že je na místě zásadní přehodnocení priorit. Šinzó Abe, nastupující ministerský předseda Japonska, poukazuje na tytéž obavy, ačkoliv japonské centrální bance podle všeho nenavrhuje vazbu na růst či zaměstnanost, ale cíl „minimální“ inflace.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/njm1v7G/cs;