Kdo potřebuje společenské vědy?

Proč jsou společenské vědy při seškrtávání rozpočtů tak výrazně ohroženější skupinou než zbylé dva souhrny akademického vědění, humanitní a přírodní vědy? Někdejší britská ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová ve svém nechvalně proslulém výroku naznačila, že tato oblast je jednoduše smyšlená: nic jako společnost neexistuje, prohlásila. Jiní poukazují na restrukturalizaci společenskovědních kateder univerzit. Expanze obchodně zaměřených škol ale zřetelně prokazuje přetrvávající životaschopnost společenských věd.

Není pravda ani to, že společenské vědy rozpitvávají samozřejmosti, jak se občas tvrdí. Naopak, dnešní všednosti byly včera novinkami. Srovnáte-li koncepci využívanou při sestavování novinových úvodníků dnes a před deseti či více lety, objevíte hluboké - ale nepřiznané - působení společenských věd. Tohoto vlivu lze želet, ale bude tak alespoň zaznamenán.

Nicméně, kam se společenské vědy poděly v rozsáhlé rozmluvě o „lidské přirozenosti", již vyvolaly nedávné pokroky v kognitivní neurovědě, behaviorální genetice a evoluční psychologii? Podívejte se na podrobné a informativní webové stránky (www.edge.org) věnované propagaci „třetí kultury", která sbližuje humanitní vědy s vědami přírodními. Společenskovědní odborníci jsou nápadní svou neúčastí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/X9Zf7kc/cs;