0

Co čekat od 44. prezidenta

NEW YORK – Kampaně, ať už politické nebo vojenské, jsou vedeny s cílem zvítězit a ani současná prezidentská kampaň ve Spojených státech není výjimkou. Demokratický i republikánský kandidát dělají, co mohou, aby se ve zbývajících týdnech před hlasováním distancovali od neoblíbeného současného prezidenta a také jeden od druhého.

Velká pozornost se z dobrých důvodů věnuje zahraničně-politickým rozdílům mezi oběma kandidáty, které jsou v mnoha oblastech podstatné a zároveň dobře viditelné. Přesto lze vysledovat i jisté podobnosti – částečně proto, že některé jejich neshody nejsou tak výrazné, jak se zdá, a částečně proto, že příští prezident Spojených států bude čelit omezením, která bezpochyby zúží jeho manévrovací prostor v úřadu.

Vezměme si jako příklad Irák, což je téma, které americkou politiku v posledních pěti letech nejvíce rozděluje. Barack Obama pravidelně poukazuje na to, že rozhodnutí vstoupit do války bylo hluboce pomýlené; John McCain zase zdůrazňuje, jak výrazně se situace změnila od počátku roku 2007, kdy došlo ke zvýšení počtu amerických vojáků a revizi americké strategie. Pozorovatelům by nikdo nemohl vyčítat, kdyby si mysleli, že oba kandidáti hovoří o dvou zcela odlišných konfliktech.

Jak to však vypadá do budoucna? Bez ohledu na to, kdo v listopadu zvítězí, je zřejmé, že Irák v následujících letech ani zdaleka nebude dominovat americké zahraniční politice tolik, jako jí dominoval v posledních letech. Vstupujeme do post-irácké éry americké zahraniční politiky. V souladu s tím se snižuje i americká vojenská přítomnost v této zemi. Oba kandidáti se liší pouze v otázce načasování a tempa stahování, nikoliv v otázce celkového směřování.