PRAHA – Byl to nepochybně jeden z nejdramatičtějších týdnů od sametové revoluce v roce 1989. Češi se z úst vládních představitelů dozvěděli, že v roce 2014 na jejich území spáchali teroristický útok dva ruští agenti. Při výbuchu muničního skladu navíc zemřeli dva lidé. Přesně to vystihl bývalý český premiér Bohuslav Sobotka: „Řekl bych, že od invaze v roce 1968 by šlo o nejrozsáhlejší útok Ruska na českou zemi. Je to historická chvíle a my musíme reagovat.“ A Češi reagovali, vyhostili osmnáct ruských špionů, kteří pracovali na ambasádě v Praze. Kreml se zachoval stejně (ale nevyhostil české špiony, nýbrž zaměstnance ambasády) a vypukl největší střet s Ruskem v novodobých dějinách. Bude tohle bod obratu pro Čechy? A mění se tím definitivně přístup střední Evropy?
Situace ve středu Evropy se zdála být dlouho jasná. Polsko je tvrdě proti Kremlu, Slováci se snaží nebýt vidět, Maďaři jsou hlas Kremlu a Češi kličkují kolem. Jak Čechům rozumět? Už na konci 19. století básník Josef Svatopluk Machar vystihl naši pozici i přístup: A balancujem se svou sympatií / z Východu v Západ, ze Západu v Východ / s chybami obou, ne však jejich silou…
Česká politika po roce 1989 jen velmi těžce hledala svou pozici vůči Rusku. Když byl ještě v roli prezidenta Václav Havel, zdálo se všem jasné, že jsme Západ, chceme být aktivní součástí NATO a EU. Tehdy ale jeho zářivý příběh zastínil to, co se děje za ním. Vládní garnitura byla mnohem opatrnější. Čím více Havel mluvil o hodnotách, tím více jiní mluvili o penězích. Byznys, ekonomika, to je vše a měla by se tomu přizpůsobit i zahraniční politika.
PRAHA – Byl to nepochybně jeden z nejdramatičtějších týdnů od sametové revoluce v roce 1989. Češi se z úst vládních představitelů dozvěděli, že v roce 2014 na jejich území spáchali teroristický útok dva ruští agenti. Při výbuchu muničního skladu navíc zemřeli dva lidé. Přesně to vystihl bývalý český premiér Bohuslav Sobotka: „Řekl bych, že od invaze v roce 1968 by šlo o nejrozsáhlejší útok Ruska na českou zemi. Je to historická chvíle a my musíme reagovat.“ A Češi reagovali, vyhostili osmnáct ruských špionů, kteří pracovali na ambasádě v Praze. Kreml se zachoval stejně (ale nevyhostil české špiony, nýbrž zaměstnance ambasády) a vypukl největší střet s Ruskem v novodobých dějinách. Bude tohle bod obratu pro Čechy? A mění se tím definitivně přístup střední Evropy?
Situace ve středu Evropy se zdála být dlouho jasná. Polsko je tvrdě proti Kremlu, Slováci se snaží nebýt vidět, Maďaři jsou hlas Kremlu a Češi kličkují kolem. Jak Čechům rozumět? Už na konci 19. století básník Josef Svatopluk Machar vystihl naši pozici i přístup: A balancujem se svou sympatií / z Východu v Západ, ze Západu v Východ / s chybami obou, ne však jejich silou…
Česká politika po roce 1989 jen velmi těžce hledala svou pozici vůči Rusku. Když byl ještě v roli prezidenta Václav Havel, zdálo se všem jasné, že jsme Západ, chceme být aktivní součástí NATO a EU. Tehdy ale jeho zářivý příběh zastínil to, co se děje za ním. Vládní garnitura byla mnohem opatrnější. Čím více Havel mluvil o hodnotách, tím více jiní mluvili o penězích. Byznys, ekonomika, to je vše a měla by se tomu přizpůsobit i zahraniční politika.