Nejistota a akce v otázce klimatických změn

Nejistot kolem klimatických změn je mnoho a jsou obrovské. Kolik CO2 může proniknout do atmosféry, pokud se s tím nebude nic dělat? Jaké globální oteplení to způsobí a jak to postihne místní klimata, ekosystémy a zranitelné druhy? Jaký dopad budou mít tyto změny na produktivitu, pohodlí a zdraví? A samozřejmě jak vysoké jsou pravděpodobné náklady spojené s přechodem na obnovitelné zdroje energie a šetřením s ní?

Čím více se toho o klimatických změnách dozvídáme – například jaká je role mraků a oceánů –, tím více nejistot se vynořuje. Skleníková „teorie“, jak se jí někdy shazovačně říká, byla nicméně nade vši pochybnost potvrzena. Nejistota panuje ohledně kvantitativních parametrů a lze mít pochybnosti o otázce, zda je oteplování v posledních desítkách let způsobeno výlučně „skleníkovým efektem“. Ve věci základních principů globálního oteplování však nepanuje žádný vědecký spor.

Pokud víme, že se Země otepluje, ale nejsme si jisti, jak rychle se to děje a jaké dopady to má na podnebí po celém světě, jaké nejnaléhavější kroky k vyřešení této otázky bychom měli podniknout? Jednou z možností je samozřejmě pokračovat ve zkoumání klimatických jevů a jejich ekologického dopadu. Další možností je podporovat výzkum a vývoj zaměřený na nápravu. Naléhavě potřebujeme pochopit, jaké alternativy k fosilním palivům budou k dispozici, kolik energie lze ušetřit, jak odlučovat CO2 z atmosféry a v nezbytném případě také jak zvýšit zemské albedo neboli odrazivost Země vůči dopadajícímu slunečnímu světlu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/G8otSEo/cs;