PRAHA – Tuberkulóza kdysi patřila k největším světovým strašákům. Souchotiny, jak se tehdy této nemoci říkalo, zabíjely bez rozdílu a vyžádaly si mimo jiné životy významných osobností typu Franze Kafky, Johna Keatse nebo amerického prezidenta Jamese Monroea. V posledních dvou stoletích připravila TBC o život víc lidí než kterékoliv jiné onemocnění: bezpříkladnou a ničím nepřekonanou jednu miliardu osob.
Díky nástupu vakcín a levných léků dnes TBC zabíjí v rozvinutém světě jen velmi málo lidí. A tak se na ni v bohatých zemích rychle zapomnělo – pokládá se za relikt viktoriánské éry.
Nejenže se tuberkulóze věnuje minimální pozornost, ale také se na ni vyčleňuje jen zlomek prostředků určených na zdravotnictví. TBC je věnováno přibližně 3,4% celkové rozvojové pomoci, oproti 27,7% vyčleněných v roce 2015 na zdraví matky a dítěte nebo 29,7% na boj proti HIV.
PRAHA – Tuberkulóza kdysi patřila k největším světovým strašákům. Souchotiny, jak se tehdy této nemoci říkalo, zabíjely bez rozdílu a vyžádaly si mimo jiné životy významných osobností typu Franze Kafky, Johna Keatse nebo amerického prezidenta Jamese Monroea. V posledních dvou stoletích připravila TBC o život víc lidí než kterékoliv jiné onemocnění: bezpříkladnou a ničím nepřekonanou jednu miliardu osob.
Díky nástupu vakcín a levných léků dnes TBC zabíjí v rozvinutém světě jen velmi málo lidí. A tak se na ni v bohatých zemích rychle zapomnělo – pokládá se za relikt viktoriánské éry.
Nejenže se tuberkulóze věnuje minimální pozornost, ale také se na ni vyčleňuje jen zlomek prostředků určených na zdravotnictví. TBC je věnováno přibližně 3,4% celkové rozvojové pomoci, oproti 27,7% vyčleněných v roce 2015 na zdraví matky a dítěte nebo 29,7% na boj proti HIV.