6

Trumpův dar Číně

NEW YORK – Protekcionistické pohrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Číně vyvolaly značné obavy. Pokud splní své sliby, kupříkladu oficiálně označí Čínu za manipulátora měny nebo zavede vyšší dovozní cla, krátkodobé důsledky – včetně obchodní války – by mohly být vážné. V dlouhodobém výhledu by ale obrat Spojených států k protekcionismu snadno mohl Číně přinést štěstí v neštěstí.

Není pochyb, že Čína ve svém rozvoji prochází náročnou fází. Po třech desetiletích dvouciferného růstu HDP – což je úspěch s nemnoha historickými paralelami – tempo čínského hospodářského rozmachu výrazně zpomalilo. Kombinace stoupajících mzdových nákladů a slabší poptávky po čínském exportu snížila roční růst čínského HDP na 6,9 % v roce 2015 a 6,7 % loni. Čínská vláda teď svůj růstový cíl pro období let 2016-2020 stlačila na 6,5-7 %.

To je stále úctyhodné tempo, ale ne nejlepší, na jaké Čína má. Jak poznamenaliJustin Yifu Lin a Wing Thye Woo, v roce 1951, kdy byl japonský příjem na hlavu v poměru k americkému stejný jako dnes čínský, zažívalo Japonsko vytrvalý růst ve výši 9,2 %.

Jednou překážkou takového růstu v Číně je těžké dluhové břemeno. Analýza McKinsey Global Institute, opřená o zátěžové testy, zjistila, že pokud se Čína bude dál držet svého modelu založeného na růstu taženém dluhy a investicemi, podíl nesplácených půjček by se z dnešních 1,7 % (podle oficiálních čísel) mohl během pouhých dvou let zvýšit na 15 %. Pro Čínskou lidovou banku ovšem riziko nesplácených dluhů není novinkou, a jak naznačují důkazy, bude podnikat kroky k jeho zmírnění.