MEXICO CITY – Když Organizace spojených národů hlasovala před 64 lety o rozdělení Palestiny a vytvořila Stát Izrael, načež mu později přiznala plné členství, zdrželo se několik latinskoamerických zemí – Brazílie, Salvador, Argentina, Kolumbie, Chile a Honduras – hlasování, přičemž Kuba hlasovala proti příslušným rezolucím. Mexiko se v případě rozdělení zdrželo hlasování, ale o několik měsíců později hlasovalo pro přijetí Izraele do OSN a následně uznalo i židovský stát a připustilo, že mexickým národním zájmům nejlépe poslouží, když se v blízkovýchodním sporu nebude stavět na ničí stranu.
V nadcházejících týdnech bude většina latinskoamerických zemí hlasovat pro nějakou formu členství Palestiny v OSN nebo pro uznání státnosti, o které Palestinská samospráva usiluje. Některé to však neučiní. Pro dva nestálé latinskoamerické členy Rady bezpečnosti OSN, Brazílii a Kolumbii, to není jednoduchá otázka a totéž platí i o Kubě, Nikaragui, Venezuele, Kostarice, Argentině, Bolívii, Chile, Ekvádoru, Peru, Uruguayi a Hondurasu, které už Palestinu uznaly, ale ještě v OSN nehlasovaly pro přidělení statusu „pozorovatele“ této zemi.
Aby se Palestina stala plnoprávným členem OSN, musí Rada bezpečnosti doporučit tento krok Valnému shromáždění, avšak pozvednutí statusu Palestinské samosprávy na úroveň, kterou dnes zaujímá Vatikán – a která by Palestině teoreticky umožnila podílet se na činnosti mnoha orgánů OSN včetně Mezinárodního trestního tribunálu –, vyžaduje ve Valném shromáždění pouze dvoutřetinovou většinu hlasů. Politické důsledky v každém případě zastiňují právní či byrokratické problémy. Přinutit USA, aby v Radě bezpečnosti použily veto, anebo získat ve Valném shromáždění podporu více než 150 z 193 členských států OSN by byla obrovská porážka pro Izrael a USA, a proto jsou hlasy latinskoamerických států důležité.
MEXICO CITY – Když Organizace spojených národů hlasovala před 64 lety o rozdělení Palestiny a vytvořila Stát Izrael, načež mu později přiznala plné členství, zdrželo se několik latinskoamerických zemí – Brazílie, Salvador, Argentina, Kolumbie, Chile a Honduras – hlasování, přičemž Kuba hlasovala proti příslušným rezolucím. Mexiko se v případě rozdělení zdrželo hlasování, ale o několik měsíců později hlasovalo pro přijetí Izraele do OSN a následně uznalo i židovský stát a připustilo, že mexickým národním zájmům nejlépe poslouží, když se v blízkovýchodním sporu nebude stavět na ničí stranu.
V nadcházejících týdnech bude většina latinskoamerických zemí hlasovat pro nějakou formu členství Palestiny v OSN nebo pro uznání státnosti, o které Palestinská samospráva usiluje. Některé to však neučiní. Pro dva nestálé latinskoamerické členy Rady bezpečnosti OSN, Brazílii a Kolumbii, to není jednoduchá otázka a totéž platí i o Kubě, Nikaragui, Venezuele, Kostarice, Argentině, Bolívii, Chile, Ekvádoru, Peru, Uruguayi a Hondurasu, které už Palestinu uznaly, ale ještě v OSN nehlasovaly pro přidělení statusu „pozorovatele“ této zemi.
Aby se Palestina stala plnoprávným členem OSN, musí Rada bezpečnosti doporučit tento krok Valnému shromáždění, avšak pozvednutí statusu Palestinské samosprávy na úroveň, kterou dnes zaujímá Vatikán – a která by Palestině teoreticky umožnila podílet se na činnosti mnoha orgánů OSN včetně Mezinárodního trestního tribunálu –, vyžaduje ve Valném shromáždění pouze dvoutřetinovou většinu hlasů. Politické důsledky v každém případě zastiňují právní či byrokratické problémy. Přinutit USA, aby v Radě bezpečnosti použily veto, anebo získat ve Valném shromáždění podporu více než 150 z 193 členských států OSN by byla obrovská porážka pro Izrael a USA, a proto jsou hlasy latinskoamerických států důležité.