Kořeny čínsko-amerického antagonismu

Ačkoli nevíme, co způsobilo, aby se bojující čínská a americká letadla spolu s čínsko-americkými vztahy vrhly střemhlav k zemi, nezabránilo to lidem na obou stranách barikády, aby spustili lavinu obvinění a nekompromisních požadavků na omluvu. Zatímco odpověď na otázku, co se vlastně stalo, zůstává vyhýbavá, jiná otázka jistě stojí za pozornost: proč takové incidenty přerůstají v krize, které téměř permanentně destabilizují čínsko-americké vztahy?

Oba národy sdílejí dlouhé a komplikované dějiny. Spojené státy přišly v 19. století v Číně na scénu plni svého „patrného údělu“ obchodu a zachraňte čínskou duši, což bylo ve 20. století následováno téměř mesiášskou snahou o ochránění Číny před bezbožným komunismem. Ale spolu s morálními a ekonomickými obavami se mísil i velký podíl povýšenosti a arogance, který pocházel z vnímání Číny jako chudé a zaostalé země, jež potřebuje zachránit. Pro hrdou a kdysi tak bohatou zemi jakou byla Čína znamenala tato noblesní laskavost něco, co se těžko akceptuje a vytvořila tím dlouhotrvající zásoby nenávisti.

Cestování napříč urbanistickou Čínou může být vcelku smutnou zkušeností. Ano, Čína vplula na globální trh a může se pochlubit mnohými zvučnými punci moderní společnosti. Nemálo emblémů modernosti a kosmopolismu je včak jen maskou zastírající původ čínské “socialistické revoluce“. Zapomínáme, že Čína touto revolucí prošla a že pro tuto křečovitou zkušenost existovaly důvody a následné důsledky.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

Log in

http://prosyn.org/tBPhs90/cs;