Ačkoli nevíme, co způsobilo, aby se bojující čínská a americká letadla spolu s čínsko-americkými vztahy vrhly střemhlav k zemi, nezabránilo to lidem na obou stranách barikády, aby spustili lavinu obvinění a nekompromisních požadavků na omluvu. Zatímco odpověď na otázku, co se vlastně stalo, zůstává vyhýbavá, jiná otázka jistě stojí za pozornost: proč takové incidenty přerůstají v krize, které téměř permanentně destabilizují čínsko-americké vztahy?
Oba národy sdílejí dlouhé a komplikované dějiny. Spojené státy přišly v 19. století v Číně na scénu plni svého „patrného údělu“ obchodu a zachraňte čínskou duši, což bylo ve 20. století následováno téměř mesiášskou snahou o ochránění Číny před bezbožným komunismem. Ale spolu s morálními a ekonomickými obavami se mísil i velký podíl povýšenosti a arogance, který pocházel z vnímání Číny jako chudé a zaostalé země, jež potřebuje zachránit. Pro hrdou a kdysi tak bohatou zemi jakou byla Čína znamenala tato noblesní laskavost něco, co se těžko akceptuje a vytvořila tím dlouhotrvající zásoby nenávisti.
Cestování napříč urbanistickou Čínou může být vcelku smutnou zkušeností. Ano, Čína vplula na globální trh a může se pochlubit mnohými zvučnými punci moderní společnosti. Nemálo emblémů modernosti a kosmopolismu je včak jen maskou zastírající původ čínské “socialistické revoluce“. Zapomínáme, že Čína touto revolucí prošla a že pro tuto křečovitou zkušenost existovaly důvody a následné důsledky.
Ačkoli nevíme, co způsobilo, aby se bojující čínská a americká letadla spolu s čínsko-americkými vztahy vrhly střemhlav k zemi, nezabránilo to lidem na obou stranách barikády, aby spustili lavinu obvinění a nekompromisních požadavků na omluvu. Zatímco odpověď na otázku, co se vlastně stalo, zůstává vyhýbavá, jiná otázka jistě stojí za pozornost: proč takové incidenty přerůstají v krize, které téměř permanentně destabilizují čínsko-americké vztahy?
Oba národy sdílejí dlouhé a komplikované dějiny. Spojené státy přišly v 19. století v Číně na scénu plni svého „patrného údělu“ obchodu a zachraňte čínskou duši, což bylo ve 20. století následováno téměř mesiášskou snahou o ochránění Číny před bezbožným komunismem. Ale spolu s morálními a ekonomickými obavami se mísil i velký podíl povýšenosti a arogance, který pocházel z vnímání Číny jako chudé a zaostalé země, jež potřebuje zachránit. Pro hrdou a kdysi tak bohatou zemi jakou byla Čína znamenala tato noblesní laskavost něco, co se těžko akceptuje a vytvořila tím dlouhotrvající zásoby nenávisti.
Cestování napříč urbanistickou Čínou může být vcelku smutnou zkušeností. Ano, Čína vplula na globální trh a může se pochlubit mnohými zvučnými punci moderní společnosti. Nemálo emblémů modernosti a kosmopolismu je včak jen maskou zastírající původ čínské “socialistické revoluce“. Zapomínáme, že Čína touto revolucí prošla a že pro tuto křečovitou zkušenost existovaly důvody a následné důsledky.