0

Cesta k poválečnému zotavení

Klíčovou výzvou pro vyspělé země světa je rozšířit ekonomické a sociální začlenění obyvatel, aniž by se snížil hospodářský dynamismus, který už mají. Problémy válkou zpustošených zemí jsou mnohem naléhavější a jejich možnosti jsou silněji sešněrované. Čelí vlastně dvojí výzvě: vytvořit dynamickou ekonomiku a zároveň propagovat ekonomické a sociální začleňování. Bez obou těchto prvků se národní usmíření pravděpodobně ukáže jako nemožné.

Sociální vyloučení v průmyslových zemích vytváří náklady napříč společností, jež zákonodárci musí řešit účinnými a cílenými opatřeními. Například nedostatek pracovních příležitostí často lidi, zvláště ty mladé, odvádí od práce k závislosti na drogách a zločinnosti. Společnost je pak nucena hradit náklady na prevenci zločinnosti a administrativu spravedlnosti.

Pružný trh práce, jak mnozí navrhují, sám o sobě začleňování neposílí. Sociální programy ve válkou zpustošených zemích nezřídka nezaměstnanost zjitřují, neboť oslabují pobídky k práci a vytvářejí kulturu závislosti. Zákony o minimální mzdě a kolektivní smlouvy často způsobují, že nejméně produktivní pracující vyjdou zaměstnavatele dodržující zákony příliš draho. Tyto země tedy potřebují více pracovních příležitostí a vyšší platy v soukromém sektoru pro takto zaměstnané.

Konkrétně by přijímání nekvalifikovaných dělníků mohl pro firmy zatraktivnit program mzdových dotací, který by snížil náklady na jejich zaměstnání na plný úvazek. Zároveň by program byl díky pracovnímu vzdělávání přitažlivý pro pracující i pro společnost jako celek. Vlády by si dotační výdaje mohly dovolit, poněvadž redukce nezaměstnanosti by nejen snížila náklady na zajišťování veřejného bezpečí, ale taktéž by omezila potřebnost sociálních programů.