Jak vznikají velcí komunikátoři

CAMBRIDGE – Možná nejpůsobivějším současným příkladem vůdce opírajícího se o schopnost komunikace je Barack Obama, který poskytl třikrát více rozhovorů než ve stejné fázi prezidentského působení George W. Bush a uspořádal čtyřikrát více tiskových konferencí než ve stejné fázi Bill Clinton. Někteří kritici si nyní kladou otázku, zda už toho řečnění není příliš.

Všichni inspirativní vůdci efektivně komunikují. Winston Churchill často připisoval svůj úspěch bravurnímu zvládnutí anglického projevu. Staří Řekové měli školy rétoriky, v nichž si tříbili schopnost hovořit před velkým shromážděním. Cicero zanechal stopu v římském Senátu až poté, co vystudoval řečnictví.

Dobré řečnické schopnosti pomáhají generovat měkkou sílu. Woodrow Wilson nebyl jako dítě nadaný student, ale naučil se rétoriku, poněvadž ji pokládal za nezbytný předpoklad vedení lidí. Martin Luther King, Jr. těžil z toho, že vyrostl v afroamerické církevní tradici bohaté na rytmy mluveného slova. Clintonovi se podařilo skloubit smysl pro divadlo s výpravnými historkami a celkovou schopností sdělit argument. Podle jeho spolupracovníků tuto dovednost během své kariéry postupně rozvíjel a zdokonaloval.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/8kiWAbI/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.