CAMBRIDGE – Proč Mezinárodní měnový fond tolik ztěžuje lidem, jako jsem já, abychom ho měli rádi?
Od vypuknutí krize MMF řekl a učinil všechny věci správně. Jednal tak rychle, jak to jen kterýkoliv mezinárodní úřad dokáže, aby zřídil nové úvěrové linky pro postižené země s rozvíjejícími se trhy. Přizpůsobil své úvěrové podmínky tak, aby odpovídaly době. Pod svým schopným výkonným ředitelem Dominiquem Strauss-Kahnem a renomovaným hlavním ekonomem Olivierem Blanchardem byl a je v otázce globálních fiskálních stimulů hlasem příčetnosti uprostřed disharmonické vřavy. Na instituci, která ještě nedávno zdánlivě stála na prahu bezvýznamnosti, je to úctyhodná proměna.
Nyní však Strauss-Kahn vyjadřuje pochybnosti o návrhu zdanit mezinárodní toky „horkých peněz“. Příležitostí k tomu bylo rozhodnutí Brazílie uvalit dvouprocentní daň na příliv krátkodobého kapitálu, aby zabránila spekulativní bublině a dalšímu zhodnocování své měny. Když byl Strauss-Kahn dotázán na roli kapitálové kontroly, prohlásil, že v této otázce není ve vleku žádné rigidní ideologie. Nicméně podle deníku Financial Times, který názory ředitele MMF přetiskl, by fond takovou daň „nedoporučil jako standardní nástroj – je totiž spojena s náklady a obvykle bývá neúčinná“. Nový MMF se v této otázce bohužel až příliš podobá tomu starému.
CAMBRIDGE – Proč Mezinárodní měnový fond tolik ztěžuje lidem, jako jsem já, abychom ho měli rádi?
Od vypuknutí krize MMF řekl a učinil všechny věci správně. Jednal tak rychle, jak to jen kterýkoliv mezinárodní úřad dokáže, aby zřídil nové úvěrové linky pro postižené země s rozvíjejícími se trhy. Přizpůsobil své úvěrové podmínky tak, aby odpovídaly době. Pod svým schopným výkonným ředitelem Dominiquem Strauss-Kahnem a renomovaným hlavním ekonomem Olivierem Blanchardem byl a je v otázce globálních fiskálních stimulů hlasem příčetnosti uprostřed disharmonické vřavy. Na instituci, která ještě nedávno zdánlivě stála na prahu bezvýznamnosti, je to úctyhodná proměna.
Nyní však Strauss-Kahn vyjadřuje pochybnosti o návrhu zdanit mezinárodní toky „horkých peněz“. Příležitostí k tomu bylo rozhodnutí Brazílie uvalit dvouprocentní daň na příliv krátkodobého kapitálu, aby zabránila spekulativní bublině a dalšímu zhodnocování své měny. Když byl Strauss-Kahn dotázán na roli kapitálové kontroly, prohlásil, že v této otázce není ve vleku žádné rigidní ideologie. Nicméně podle deníku Financial Times, který názory ředitele MMF přetiskl, by fond takovou daň „nedoporučil jako standardní nástroj – je totiž spojena s náklady a obvykle bývá neúčinná“. Nový MMF se v této otázce bohužel až příliš podobá tomu starému.