Klinika identity

„Staň se tím, kým jsi," napsal filozof Friedrich Nietzsche. O sto let později si miliony lidí berou Nietzscheho radu k srdci. Namísto obratu k filozofii však užívají léky a podstupují chirurgické zákroky.

„S paxilem se znovu cítím sama sebou," říká žena v reklamách na antidepresivum tohoto jména; podobně se asi cítí uživatelé prozaku, ritalinu, botoxu, propecie, xenicalu či anabolických steroidů, stejně jako lidé podstupující plastické operace, hormonální terapie nebo operace na změnu pohlaví. Přestože tito lidé procházejí drastickou sebetransformací, mění svou osobnost psychoaktivními léky a svá těla chirurgickými zákroky, hovoří o vlastní proměně jako o procesu, při němž se stávají „tím, kým opravdu jsou".

„Jen díky užívání steroidů," píše kulturista Samuel Fussell, „jsem navenek vypadal stejně, jako jsem se cítil uvnitř. Jan Morris zase píše, že díky operaci na změnu pohlaví „jsem konečně dosáhl Identity". Kdyby dnes žil Nietzsche, možná by propagoval antidepresiva firmy Pfizer.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/gEnUJUI/cs;
  1. haass102_ATTAKENAREAFPGettyImages_iranianleaderimagebehindmissiles Atta Kenare/AFP/Getty Images

    Taking on Tehran

    Richard N. Haass

    Forty years after the revolution that ousted the Shah, Iran’s unique political-religious system and government appears strong enough to withstand US pressure and to ride out the country's current economic difficulties. So how should the US minimize the risks to the region posed by the regime?

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.