0

Globální dopad americké debaty o zdravotnictví

CAMBRIDGE – Od začátku letošního roku, kdy se Barack Obama ujal prezidentského úřadu, je jeho hlavním legislativním cílem reforma financování amerického zdravotnictví. Jeho návrhy však narážejí na silný odpor fiskálně konzervativních demokratů i republikánů, a to kvůli jejich potenciálnímu dopadu na budoucí fiskální deficity. A protože jsou tyto deficity hlavní příčinou amerického schodku na běžném účtu platební bilance – a tím i globálních nerovnováh –, bude mít výsledek debaty o zdravotnictví dopad na vlády a investory po celém světě.

Přibližně 85% Američanů je dnes kryto nějakou formou zdravotního pojištění. Všichni lidé ve věku nad 65 let mají nárok na pojištění federální vládou prostřednictvím programu Medicare. Nízkopříjmové rodiny (a ty, jimž vysoké léčebné výlohy ruinují příjem a aktiva) jsou kryty programem Medicaid, který společně financují státy a federální vláda. Řada nepojištěnců pak dostává bezplatnou péči na pohotovostech veřejných i soukromých nemocnic, kde se jim dostává také bezplatné léčby chronických onemocnění.

V posledním návrhu rozpočtu se předpokládá, že výdaje federální vlády na program Medicare přesáhnou v roce 2010 částku 500 miliard dolarů, zatímco Medicaid bude stát daňové poplatníky více než 250 miliard. Soukromé zdravotní pojištění všeobecně poskytují zaměstnavatelé, což stát podporuje tím, že platby zaměstnavatele za zdravotní pojištění považuje za daňově odečitatelný výdaj a hodnotu tohoto pojištění nezahrnuje zaměstnancům do zdanitelných příjmů. Toto pravidlo snižuje daně z příjmu a z objemu mezd o více než 200 miliard dolarů.

Stručně řečeno je drtivá většina Američanů pojištěná, přičemž hlavním financovatelem zdravotní péče je vláda. Zbývá však přibližně 54 milionů občanů, kteří nejsou formálně pojištění, a některým pojištěným občanům stále hrozí riziko placení finančně zničujících léčebných výloh, pokud je jejich lékařská péče velmi drahá.