0

Doba ledová energetické bezpečnosti přichází

Závislost celého světa na fosilních palivech stojí mnohem víc než barel ropy. Probíhající blízkovýchodní krize, postupná přeměna střední Asie ve vojenské základny západních zemí a nestálá politická situace u dalších vývozců ropy jako Rusko či Venezuela - to jsou skutečnosti, jež nutí k hlubokému zamyšlení nad křehkostí globální energetické bezpečnosti.

Protože světová ekonomika bude na fosilních palivech záviset ještě nějakou tu dobu, bude se energetická zranitelnost v dohledné budoucnosti zvyšovat.. Úspory stoupající spotřebu průmyslového i rozvojového světa bohužel jen zmírní, ale nezvrátí. Obnovitelné zdroje energie jsou sice příslibem, ale tradiční fosilní paliva v nejbližší době nahradit nedokáží.

Přesto je zde naděje na vydatný, čistý zdroj energie, který by globální bezpečnost dokázal posílit, a to přiblížením produkce ke spotřebitelům. Tento zdroj energie je kupodivu druhem ledu. Razí-li si zemní plyn cestu z hlubin země vodou, vzniká za určitých podmínek, jako je nízká teplota a vysoký tlak, hydrát zemního plynu - látka, o které většina lidí neslyšela, ale která je z geologického hlediska naprosto běžná. Jakmile je plyn "vyproštěn" z ledu, lze jej sbírat do nádrží a směrovat do plynovodů jako v případě běžného zemního plynu.

Plyn těžený ze zásob hydrátu je stejný jako zemní plyn, který se používá dnes. Zemní plyn se dnes stává nejoblíbenějším fosilním palivem: v současné době se podílí na celkové spotřebě primárních energií zhruba dvaceti procenty, a to především díky tomu, že hoří čistěji než uhlí nebo ropa. Jedinými vedlejšími produkty při spalování zemního plynu jsou oxid uhličitý, voda a malé množství oxidů dusíku. Oxid uhličitý způsobuje sice tzv. skleníkový efekt, zemní plyn ho ale produkuje mnohem méně než jiná fosilní paliva.