0

Americká antiintelektuální hrozba

NEW YORK – Spojené státy jsou v posledních letech spíše zdrojem globální nestability než zdrojem řešení globálních problémů. Jako příklady uveďme válku v Iráku, kterou USA rozpoutaly na základě falešných předpokladů, obstrukce úsilí o omezení klimatických změn, skrovnou rozvojovou pomoc nebo porušování mezinárodních smluv, jako jsou ženevské konvence. Na destabilizujících krocích Ameriky se podílela řada faktorů, avšak k těm nejsilnějším patří antiintelektualismus, jehož nedávným příkladem je rostoucí popularita republikánské viceprezidentské kandidátky Sarah Palinové.

Antiintelektualismem mám na mysli zejména agresivně protivědecké vidění světa podpořené opovržením k těm, kdo lpějí na vědě a důkazech. Problémy, jimž čelí velká mocnost typu USA, přitom vyžadují striktní analýzu informací na základě nejlepších vědeckých principů.

Například klimatické změny představují strašlivé ohrožení planety, které je nutno hodnotit v souladu s převažujícími vědeckými normami a rozvíjejícími se poznatky věd o klimatu. Globální vědecký proces s názvem Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který obdržel Nobelovu cenu, stanovil zlatý standard vědeckého přístupu k analýze hrozeb spojených s klimatickými změnami vyvolanými člověkem. Potřebujeme vědecky gramotné politiky zběhlé v kritickém myšlení podepřeném důkazy, aby tato zjištění a doporučení přetavili v politické strategie a mezinárodní dohody.

V USA jsou však postoje prezidenta Bushe, čelních republikánů a nyní i Sarah Palinové pravým opakem vědeckosti. Bílý dům dělal osm let všechno možné, aby zatajil drtivý vědecký konsensus, podle něhož ke klimatickým změnám přispívají lidé. Snažil se bránit vládním vědcům v poctivém oslovení veřejnosti. Rovněž list Wall Street Journal podkopával politiku boje proti klimatickým změnám šířením antivědy a pseudovědy.