NEW YORK – Vlády občas potřebují restrukturalizovat své dluhy. Jinak může dojít k ohrožení ekonomické a politické stability země. Za neexistence mezinárodního právního řádu pro řešení suverénních platebních neschopností ale svět za takové restrukturalizace platí vyšší cenu, než by měl. Výsledkem je špatně fungující trh se suverénními dluhy, poznamenaný zbytečnými sváry a nákladnými prostoji při řešení nastalých problémů.
To se nám připomíná zas a znovu. V Argentině celou restrukturalizaci dluhu, se kterou dobrovolně souhlasila drtivá většina věřitelů země, ohrozily boje úřadů s nevelkým počtem „investorů“ (s takzvanými supími fondy). V Řecku je většina „záchranných“ fondů v dočasných „asistenčních“ programech alokována na splátky stávajícím věřitelům, kdežto země samotná je tlačena do politik fiskální přísnosti, které významně přispěly k 25% poklesu HDP a zhoršily situaci tamních obyvatel. Ukrajinu tíseň vyplývající ze suverénního zadlužení ohrožuje enormními důsledky.
Otázka jak se stavět k restrukturalizacím suverénního dluhu, tedy ke snižování dluhu na udržitelné úrovně, je tudíž naléhavější než kdy dřív. Současný systém má přehnanou důvěru ve „ctnosti“ trhů. Spory se obvykle neřeší na základě pravidel, které by zajistily férové východisko, ale vyjednáváním mezi nerovnými partnery, kdy bohatí a mocní zpravidla vnutí ostatním svou vůli. Výsledky jsou většinou nejen nespravedlivé, ale také neefektivní.
NEW YORK – Vlády občas potřebují restrukturalizovat své dluhy. Jinak může dojít k ohrožení ekonomické a politické stability země. Za neexistence mezinárodního právního řádu pro řešení suverénních platebních neschopností ale svět za takové restrukturalizace platí vyšší cenu, než by měl. Výsledkem je špatně fungující trh se suverénními dluhy, poznamenaný zbytečnými sváry a nákladnými prostoji při řešení nastalých problémů.
To se nám připomíná zas a znovu. V Argentině celou restrukturalizaci dluhu, se kterou dobrovolně souhlasila drtivá většina věřitelů země, ohrozily boje úřadů s nevelkým počtem „investorů“ (s takzvanými supími fondy). V Řecku je většina „záchranných“ fondů v dočasných „asistenčních“ programech alokována na splátky stávajícím věřitelům, kdežto země samotná je tlačena do politik fiskální přísnosti, které významně přispěly k 25% poklesu HDP a zhoršily situaci tamních obyvatel. Ukrajinu tíseň vyplývající ze suverénního zadlužení ohrožuje enormními důsledky.
Otázka jak se stavět k restrukturalizacím suverénního dluhu, tedy ke snižování dluhu na udržitelné úrovně, je tudíž naléhavější než kdy dřív. Současný systém má přehnanou důvěru ve „ctnosti“ trhů. Spory se obvykle neřeší na základě pravidel, které by zajistily férové východisko, ale vyjednáváním mezi nerovnými partnery, kdy bohatí a mocní zpravidla vnutí ostatním svou vůli. Výsledky jsou většinou nejen nespravedlivé, ale také neefektivní.