0

Srbská volba

Dvacátého ledna se Srbové vydají k volebním urnám v rámci prvního kola prezidentských voleb, které mohou rozhodnout o budoucnosti země v následujících několika desetiletích. V době, kdy nová kosovská vláda směřuje k jednostrannému vyhlášení nezávislosti, čeká Srby nelehká volba: udržet si Kosovo a v podstatě tak přerušit vztahy s Evropskou unií, anebo se smířit s bolestnou realitou kosovské nezávislosti a přijmout za svou novou budoucnost v rámci EU.

Favoritem voleb zůstává i nadále liberální a proevropský srbský prezident Boris Tadić, avšak výzkumy veřejného mínění naznačují, že jeho náskok před Tomislavem Nikolićem z ultranacionalistické Srbské radikální strany se ztenčil na rozdíl statistické chyby.

Nikolić, jehož stranický předseda Vojislav Šešelj je v současné době souzen v Haagu za válečné zločiny, založil svou kampaň na protizápadní, euroskeptické a otevřeně šovinistické platformě, která při každé příležitosti využívá otázku Kosova a zahání Tadiće a další proevropské činitele do defenzívy. Jeho argument, že Kosovo by mělo zůstat nedílnou součástí Srbska a že Rusko je pro Srby přirozenějším (slovanským) spojencem než věrolomná Evropa, nachází v zemi traumatizované nedávnou minulostí silnou odezvu.

Tadićovým skutečným problémem však nejsou jeho nepřátelé, nýbrž jeho přátelé. Jeho koaliční partner, premiér Vojislav Koštunica, si stále více osvojuje tvrdou nacionalistickou rétoriku, která je k nerozeznání od rétoriky Nikoliće a radikálů. Kromě toho, že rehabilitoval řadu postav Miloševićovy éry a odmítá zatknout obviněného válečného zločince, generála Ratka Mladiće, se Koštunica často vyslovuje pohrdlivě na adresu EU a trvá na tom, že pokud unie uzná nezávislost Kosova, Srbsko se od Evropy odvrátí a začne usilovat o těsnější vztahy s Ruskem.