Dvacátého ledna se Srbové vydají k volebním urnám v rámci prvního kola prezidentských voleb, které mohou rozhodnout o budoucnosti země v následujících několika desetiletích. V době, kdy nová kosovská vláda směřuje k jednostrannému vyhlášení nezávislosti, čeká Srby nelehká volba: udržet si Kosovo a v podstatě tak přerušit vztahy s Evropskou unií, anebo se smířit s bolestnou realitou kosovské nezávislosti a přijmout za svou novou budoucnost v rámci EU.
Favoritem voleb zůstává i nadále liberální a proevropský srbský prezident Boris Tadić, avšak výzkumy veřejného mínění naznačují, že jeho náskok před Tomislavem Nikolićem z ultranacionalistické Srbské radikální strany se ztenčil na rozdíl statistické chyby.
Nikolić, jehož stranický předseda Vojislav Šešelj je v současné době souzen v Haagu za válečné zločiny, založil svou kampaň na protizápadní, euroskeptické a otevřeně šovinistické platformě, která při každé příležitosti využívá otázku Kosova a zahání Tadiće a další proevropské činitele do defenzívy. Jeho argument, že Kosovo by mělo zůstat nedílnou součástí Srbska a že Rusko je pro Srby přirozenějším (slovanským) spojencem než věrolomná Evropa, nachází v zemi traumatizované nedávnou minulostí silnou odezvu.
Dvacátého ledna se Srbové vydají k volebním urnám v rámci prvního kola prezidentských voleb, které mohou rozhodnout o budoucnosti země v následujících několika desetiletích. V době, kdy nová kosovská vláda směřuje k jednostrannému vyhlášení nezávislosti, čeká Srby nelehká volba: udržet si Kosovo a v podstatě tak přerušit vztahy s Evropskou unií, anebo se smířit s bolestnou realitou kosovské nezávislosti a přijmout za svou novou budoucnost v rámci EU.
Favoritem voleb zůstává i nadále liberální a proevropský srbský prezident Boris Tadić, avšak výzkumy veřejného mínění naznačují, že jeho náskok před Tomislavem Nikolićem z ultranacionalistické Srbské radikální strany se ztenčil na rozdíl statistické chyby.
Nikolić, jehož stranický předseda Vojislav Šešelj je v současné době souzen v Haagu za válečné zločiny, založil svou kampaň na protizápadní, euroskeptické a otevřeně šovinistické platformě, která při každé příležitosti využívá otázku Kosova a zahání Tadiće a další proevropské činitele do defenzívy. Jeho argument, že Kosovo by mělo zůstat nedílnou součástí Srbska a že Rusko je pro Srby přirozenějším (slovanským) spojencem než věrolomná Evropa, nachází v zemi traumatizované nedávnou minulostí silnou odezvu.