V červnu si vedoucí představitelé NATO připomněli 60. výročí „Dne D", spojeneckého vylodění do nacisty okupované Francie. Letos v srpnu si nechali ujít příležitost a nevěnovali pozornost 90. výročí začátku první světové války, která vedla k pohromám, jejichž dozvuky trvaly až do konce 20. století. Poučení z této velké války však dodnes neztratila nic ze své důležitosti, zejména pro Spojené státy.
Příčiny první světové války dlouho vyváděly z míry veřejnost i historiky. Evropa byla v poměru ke zbytku světa na vrcholu hospodářské síly. Mezi hlavními evropskými zeměmi vládl několik desetiletí více či méně trvalý mír. Technologický rozmach vnesl do světové ekonomiky revoluci, ba přímo globalizaci. Pro stále bohatší Evropany se léto roku 1914 zdálo být mírumilovným, lenivým obdobím. Nakonec se ukázalo, že je to na dlouhá desetiletí jejich poslední skutečný mír.
V červenci toho roku spáchali teroristé v Bosně atentát na habsburského arcivévodu Františka Ferdinanda. Rakousko reagovalo napadením Srbska, bosenského souseda a „zbohatlické" slovanské mocnosti. Rusko se zmobilizovalo na podporu Srbska, zatímco Německo rozpoutalo „preventivní" válku proti Francii a Rusku, když přes Belgii vtrhlo do Francie. Velká Británie pak přispěchala na obranu Belgie a Francie. Do konce září bylo všeobecné vzplanutí v plném proudu.
V červnu si vedoucí představitelé NATO připomněli 60. výročí „Dne D", spojeneckého vylodění do nacisty okupované Francie. Letos v srpnu si nechali ujít příležitost a nevěnovali pozornost 90. výročí začátku první světové války, která vedla k pohromám, jejichž dozvuky trvaly až do konce 20. století. Poučení z této velké války však dodnes neztratila nic ze své důležitosti, zejména pro Spojené státy.
Příčiny první světové války dlouho vyváděly z míry veřejnost i historiky. Evropa byla v poměru ke zbytku světa na vrcholu hospodářské síly. Mezi hlavními evropskými zeměmi vládl několik desetiletí více či méně trvalý mír. Technologický rozmach vnesl do světové ekonomiky revoluci, ba přímo globalizaci. Pro stále bohatší Evropany se léto roku 1914 zdálo být mírumilovným, lenivým obdobím. Nakonec se ukázalo, že je to na dlouhá desetiletí jejich poslední skutečný mír.
V červenci toho roku spáchali teroristé v Bosně atentát na habsburského arcivévodu Františka Ferdinanda. Rakousko reagovalo napadením Srbska, bosenského souseda a „zbohatlické" slovanské mocnosti. Rusko se zmobilizovalo na podporu Srbska, zatímco Německo rozpoutalo „preventivní" válku proti Francii a Rusku, když přes Belgii vtrhlo do Francie. Velká Británie pak přispěchala na obranu Belgie a Francie. Do konce září bylo všeobecné vzplanutí v plném proudu.