39

Válka proti Západu

NEW YORK – Aurel Kolnai, maďarský filozof židovského původu žijící v exilu, vydal roku 1938 svou nejslavnější knihu Válka proti Západu, ve které se zabýval idejemi, na nichž stál národní socializmus. Kolnai přečetl snad všechna nabubřelá pojednání – psaná povětšinou třetiřadými mysliteli – opěvující válečnické, obětavé, v krvi a půdě ukotvené ctnosti Vlasti hrdinů a zatracující materialistické, liberálnědemokratické, buržoazní společnosti v Zemích kupců (to jest na Západě).

Vlastí hrdinů bylo samozřejmě nacistické Německo, kdežto Západ, zkažený židovskými penězi a zhoubným kosmopolitizmem, ztělesňovaly USA a Británie. Pro přináležitost ke smělému německému národu jste museli být téže krve, zatímco občanství v anglosaském světě bylo otevřené přistěhovalcům, kteří souhlasili s dodržováním zákona. Myšlenka dvou různých modelů občanství pochází přinejmenším už z konce devatenáctého století, kdy německý císař Vilém II. s opovržením shlížel na Británii, Ameriku a Francii jako na společnosti míšenecké, či přímo jeho pojmem „požidovštělé“.

„Západ“ válku vyhrál, alespoň v západní polovině Evropy; na východě zvítězil Sovětský svaz. Bývalým nepřátelům se namísto trestu dostalo osvěty – prostřednictvím kulturního a politického programu, bohatě dotovaného americkými penězi – aby se připodobnili Američanům.

Současně Spojené státy po roce 1945 za pomoci Británie ustavily nový mezinárodní řád, založený na volném obchodu, nadnárodních institucích a – alespoň teoreticky – na propagaci liberální demokracie.