0

Krátký pochod populismu ve střední Evropě

Novými členskými zeměmi Evropské unie ve střední Evropě obchází strašidlo – strašidlo populistického nacionalismu. Strana Právo a spravedlnost (PiS) právě vyhrála parlamentní i prezidentské volby v Polsku, zatímco populistické a nacionalistické politické síly by mohly příští rok nabýt vrchu ve volbách v Maďarsku, České republice a na Slovensku.

Jde o závažný vývoj. Patnáct let byla střední Evropa příkladným studentem demokratizace. Nyní by podle bývalého českého prezidenta Václava Havla mohl tento region zabřednout do „mírného dusna“. Dokonce i Havlův nástupce Václav Klaus brojí proti multikulturalismu a úpadku tradičního evropského národního státu. Co se stalo?

Paradoxně je součástí problému sama EU – ač je vnímána jako záruka stability a pokroku. Země, které v loňském roce vstoupily do EU, prošly na základě lákavého příslibu členství 15 lety sociálních, hospodářských, právních a politických změn, jejichž rozsah neměl v moderních evropských dějinách obdoby. Došlo k rychlé modernizaci veřejných institucí, zavedení politické demokracie a vytvoření standardní tržní ekonomiky. Obyčejní lidé se však ocitli pod obrovským tlakem, aby se rychle a někdy i bolestně přizpůsobili.

Dokud členství v EU zůstávalo pouhým cílem, mělo na politické elity v regionu ukázňující vliv. Dnes se zdá, že příslib členství v EU byl jako nástroj prosazování reforem účinnější než členství samotné: uchazečství poskytovalo EU oproti členství mnohem silnější politické páky.