0

Jak přiživit tvořivé kořeny růstu

Vlády po celém světě se snaží povzbudit hospodářský růst. Avšak růst - s vysokou zaměstnaností a stoupající životní úrovní, po níž politici prahnou - pramení z tvořivosti. Tím, jak lidé hledají nové směry v podnikání, vědě i umění, vyvíjejí inovace a vylepšení, které ženou ekonomiku kupředu. Jak tedy mohou vlády podpořit tvořivost jinak než pouhou rétorikou?

Zákon o duševním vlastnictví - tedy o patentech a autorských právech - je nejjasnějším příkladem vládní politiky orientované na stimulaci tvořivosti. Původní myšlenka sahá až do renesanční Itálie, ale moderní patentový zákon vznikl poprvé v Anglii, kde v roce 1624 vstoupil v platnost Zákon o monopolech, který na 14 let propůjčil výhradní právo ,,pravému a prvnímu vynálezci" jakékoliv výrobní metody. Zákon podporoval vynálezce tím, že vázal odměnu za vynález na jeho ekonomické dividendy.

Takový přístup může znamenat značné odměny za významné vynálezy - přesně to je zapotřebí, mají-li být lidé maximálně motivováni k vývoji smělých nových konceptů - a od roku 1624 nám byl po několik staletí velice ku prospěchu. Až donedávna byl patentový zákon nicméně založen na dosti úzké definici tvořivosti, kterou obvykle ztělesňoval vynález nějakého zařízení či průmyslového procesu.

V posledních letech se však patentový zákon nesmírně rozšířil, neboť Spojené státy, Austrálie, Japonsko a Jižní Korea začaly uznávat takzvané patenty na podnikatelskou metodu - tedy patenty, které se nevztahují na nějaký technologický proces, nýbrž na způsob vedení podnikatelské činnosti. Bodem zlomu se stal v USA rok 1998, kdy federální soud potvrdil patent na jistý účetní systém, čímž spustil celou lavinu patentů na podnikatelskou metodu - v letech 1999 a 2000 to bylo více než tisíc patentů ročně.