SINGAPUR – Martti Ahtisaari je skvělý člověk. Nobelovu cenu míru si za své celoživotní dílo zaslouží. Norský Nobelův výbor ale udělal chybu, když jako důvod pro udělení ceny uvedl práci, kterou odvedl v Acehu.
Jak se vyjádřil nedávný článek Agence France Presse , Ahtisaariho „nejpozoruhodnějším úspěchem byl dohled nad usmířením indonéské vlády a rebelů z Hnutí za svobodný Aceh, k němuž došlo v roce 2005 a které ukončilo tři desítky let trvající konflikt, jenž si vyžádal životy patnácti tisíc lidí.“ Jenže za politický zázrak v Acehu měl Nobelovu cenu míru získat indonéský lid a jeho vůdci.
Ještě podstatnější je, že zmínka o Acehu v nobelovském zdůvodnění vyvolává vážné otázky ohledně mentálních map, jež nobelovský výbor při udílení ceny používá. Členové výboru se narůstající měrou jeví jako zajatci minulosti. Mají stále za to, že žijeme v éře nadvlády Západu nad světovou historií.
SINGAPUR – Martti Ahtisaari je skvělý člověk. Nobelovu cenu míru si za své celoživotní dílo zaslouží. Norský Nobelův výbor ale udělal chybu, když jako důvod pro udělení ceny uvedl práci, kterou odvedl v Acehu.
Jak se vyjádřil nedávný článek Agence France Presse , Ahtisaariho „nejpozoruhodnějším úspěchem byl dohled nad usmířením indonéské vlády a rebelů z Hnutí za svobodný Aceh, k němuž došlo v roce 2005 a které ukončilo tři desítky let trvající konflikt, jenž si vyžádal životy patnácti tisíc lidí.“ Jenže za politický zázrak v Acehu měl Nobelovu cenu míru získat indonéský lid a jeho vůdci.
Ještě podstatnější je, že zmínka o Acehu v nobelovském zdůvodnění vyvolává vážné otázky ohledně mentálních map, jež nobelovský výbor při udílení ceny používá. Členové výboru se narůstající měrou jeví jako zajatci minulosti. Mají stále za to, že žijeme v éře nadvlády Západu nad světovou historií.