NOVÉ DILLÍ – Když se v říjnu 1997 sešli v Oslu globální lídři, aby určili strategii eliminace dětské práce, přivezli jsme si obrovské ambice a hluboký závazek ke změně. Zlepšováním spolupráce a plánování jsme usilovali o ochranu dětí před vykořisťováním a rozvoj „nové strategie k odstranění dětské práce na národní, regionální a mezinárodní úrovni“.
Dnes, 20 let poté, je načase se ptát: jak se nám to daří?
Žalostně. Od onoho prvního setkání svět nesnížil počet dětí zapojených do pracovních sil ani na polovinu. Během posledních pěti let se mezinárodnímu společenství podařilo snížit počet zaměstnaných dětí jen o 16 milionů, což je nejpomalejší tempo snižování za desítky let. Ze 152 milionů dětí, které dnes pracují, zhruba 73 miliony vykonávají pracovní činnosti považované za rizikové. Přitom i „bezpečná“ dětská práce postihuje fyzickou a fyziologickou pohodu obětí dlouho do dospělosti.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Since the 1990s, Western companies have invested a fortune in the Chinese economy, and tens of thousands of Chinese students have studied in US and European universities or worked in Western companies. None of this made China more democratic, and now it is heading toward an economic showdown with the US.
argue that the strategy of economic engagement has failed to mitigate the Chinese regime’s behavior.
While Chicago School orthodoxy says that humans can’t beat markets, behavioral economists insist that it’s humans who make markets, which means that humans can strive to improve their functioning. Which claim you believe has important implications for both economic theory and financial regulation.
uses Nobel laureate Robert J. Shiller’s work to buttress the case for a behavioral approach to economics.
NOVÉ DILLÍ – Když se v říjnu 1997 sešli v Oslu globální lídři, aby určili strategii eliminace dětské práce, přivezli jsme si obrovské ambice a hluboký závazek ke změně. Zlepšováním spolupráce a plánování jsme usilovali o ochranu dětí před vykořisťováním a rozvoj „nové strategie k odstranění dětské práce na národní, regionální a mezinárodní úrovni“.
Dnes, 20 let poté, je načase se ptát: jak se nám to daří?
Žalostně. Od onoho prvního setkání svět nesnížil počet dětí zapojených do pracovních sil ani na polovinu. Během posledních pěti let se mezinárodnímu společenství podařilo snížit počet zaměstnaných dětí jen o 16 milionů, což je nejpomalejší tempo snižování za desítky let. Ze 152 milionů dětí, které dnes pracují, zhruba 73 miliony vykonávají pracovní činnosti považované za rizikové. Přitom i „bezpečná“ dětská práce postihuje fyzickou a fyziologickou pohodu obětí dlouho do dospělosti.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in