LAS VEGAS – Když byl nedávno mezi odborníky na kybernetickou bezpečnost na jejich výroční konferenci BlackHat v Las Vegas proveden průzkum, 60 % uvedlo, že očekávají, že Spojené státy v příštích dvou letech postihne úspěšný útok proti kritické infrastruktuře. Americkou politikou přitom dosud zmítají důsledky kybernetického vměšování Ruska do voleb roku 2016. Jsou kybernetické útoky předzvěstí budoucnosti, anebo lze vytvořit normy, jež mezinárodní kybernetické konflikty potlačí?
Můžeme se poučit z dějin jaderného věku. Kybernetická a jaderná technika se sice diametrálně liší, ale postup, jímž se společnost učí zvládat mimořádně ničivé technologie, vykazuje poučné podobnosti. Dospět k prvním dohodám o spolupráci v jaderné éře státům trvalo asi dvě desetiletí. Jestliže problematiku kybernetické bezpečnosti nedatujeme od zrodu internetu v 70. letech, nýbrž od konce 90. let, kdy rašící účast proměnila internet v substrát vzájemné hospodářské a vojenské závislosti (čímž zvýšila naši zranitelnost), spolupráce právě dosahuje zhruba dvacetiletého výročí.
Prvními pokusy za jaderné éry byly neúspěšné úmluvy, v jejichž středu byla OSN. V roce 1946 předložily USA Baruchův plán, aby nad jadernou energií bděla OSN, a Sovětský svaz se okamžitě odmítl uzavřít v postavení technické zaostalosti. První dohoda o kontrole zbrojení, Smlouva o částečném zákazu jaderných pokusů, byla podepsána v roce 1963, až po kubánské raketové krizi roku 1962. Následovaly Smlouva o nešíření jaderných zbraní v roce 1968 a bilaterální Smlouva mezi SSSR a USA o omezení strategických zbraní v roce 1972.
LAS VEGAS – Když byl nedávno mezi odborníky na kybernetickou bezpečnost na jejich výroční konferenci BlackHat v Las Vegas proveden průzkum, 60 % uvedlo, že očekávají, že Spojené státy v příštích dvou letech postihne úspěšný útok proti kritické infrastruktuře. Americkou politikou přitom dosud zmítají důsledky kybernetického vměšování Ruska do voleb roku 2016. Jsou kybernetické útoky předzvěstí budoucnosti, anebo lze vytvořit normy, jež mezinárodní kybernetické konflikty potlačí?
Můžeme se poučit z dějin jaderného věku. Kybernetická a jaderná technika se sice diametrálně liší, ale postup, jímž se společnost učí zvládat mimořádně ničivé technologie, vykazuje poučné podobnosti. Dospět k prvním dohodám o spolupráci v jaderné éře státům trvalo asi dvě desetiletí. Jestliže problematiku kybernetické bezpečnosti nedatujeme od zrodu internetu v 70. letech, nýbrž od konce 90. let, kdy rašící účast proměnila internet v substrát vzájemné hospodářské a vojenské závislosti (čímž zvýšila naši zranitelnost), spolupráce právě dosahuje zhruba dvacetiletého výročí.
Prvními pokusy za jaderné éry byly neúspěšné úmluvy, v jejichž středu byla OSN. V roce 1946 předložily USA Baruchův plán, aby nad jadernou energií bděla OSN, a Sovětský svaz se okamžitě odmítl uzavřít v postavení technické zaostalosti. První dohoda o kontrole zbrojení, Smlouva o částečném zákazu jaderných pokusů, byla podepsána v roce 1963, až po kubánské raketové krizi roku 1962. Následovaly Smlouva o nešíření jaderných zbraní v roce 1968 a bilaterální Smlouva mezi SSSR a USA o omezení strategických zbraní v roce 1972.