Příroda varuje návštěvníky summitu v Johannesburgu

Poslední dobou nám příroda přímo hrozivým způsobem dává najevo svou bezmeznou sílu. Zatímco se do Johannesburgu sjíždějí světoví politici diskutovat o globálních hrozbách životního prostředí, na mnoha místech naší planety řádí sucha, povodně, obrovské lesní požáry a dokonce nové choroby. Vztah člověka k přírodě je téma staré jako lidstvo samo, ovšem tento vztah se velice komplexně mění. Nejdůležitějším výsledkem johannesburského summitu by měl být závěr, že je zapotřebí více vědeckého výzkumu a více globální spolupráce.

Povodně a sucha jsou metlou lidstva už od nepaměti, ale častost, rozsah a hospodářský dopad těchto pohrom v posledních letech stouply. V průběhu 90. let vzrostly pojistné nároky vůči přírodním katastrofám do dříve nevídaných výší, z čehož plyne, že sociální náklady na environmentální otřesy se vystupňovaly. Klimatické šoky, jako byl například intenzivní El Niňo v letech 1997-98, sehrály v nedávných hospodářských otřesech významnou roli. Indonésie, Ekvádor a celá řada dalších zemí podlehly finančním krizím let 1997-98, jež byly jedním z dopadů zemědělské krize, kterou způsobil nebývale mohutný El Niňo.

Zčásti jsou rostoucí dopady klimatu odrazem našich stroze hovořících čísel. Do velké míry díky technologickým úspěchům posledních dvou set let se lidská populace od roku 1800 znásobila sedmkrát, když v roce 1800 žilo na zeměkouli asi 900 milion lidí, zatímco dnes jich je více než šest miliard. Abychom se tedy na Zemi všichni vešli, musíme obydlovat i ta nejzranitelnější místa na světě.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/OGcrnqd/cs;