4

Zelenání nové průmyslové revoluce

VÍDEŇ – Výrobní průmyslová odvětví stavějí společnost před dilema. Zdravý výrobní sektor pomáhá ekonomice růst, čímž zvyšuje životní úroveň – pro rozvojové země je to obzvláště důležitý cíl. Když se však firmy snaží uspokojit stále rostoucí spotřebitelskou poptávku, vyčerpávají světové přírodní zdroje a znečišťují ovzduší. Podle některých lidí dnes svět čeká nelehká volba mezi rostoucí prosperitou a čistším, trvale udržitelnějším životním prostředím. Pokud však politici spojí nové technologie s neotřelým uvažováním, mohou dosáhnout trvalé rovnováhy mezi těmito protichůdnými zájmy.

V rozvinutých zemích si spotřebitelé stále více uvědomují, že zatímco jejich hmotný blahobyt je možná vyšší než kdykoliv dříve, jejich kvalita života v případě poškozeného životního prostředí trpí. V chudších zemích se podobné ohledy zlehčují jako luxus bohatého světa. Průmyslová expanze je nejlepším způsobem, jak vymýtit chudobu, a dozajista musí mít navrch nad ekologickými ohledy.

Žádná vláda, bohatá ani chudá, nemůže ignorovat imperativ podněcovat hospodářský růst. Výrobní sektor vytváří pracovní místa, produkuje dostupné výrobky pro méně majetné spotřebitele, generuje klíčové daňové příjmy, které lze využít k podpoře sociálních cílů, a přináší zahraniční měnu ve formě exportních příjmů. Stručně řečeno dobře řízený výrobní sektor šíří bohatství do celé společnosti.

Snaha uspokojit zdánlivě nekonečné hmotné požadavky spotřebitelů na všech úrovních ekonomické pyramidy však nezvladatelným způsobem zatěžuje životní prostředí. Zdroje se spotřebovávají rychleji, než je planeta dokáže nahrazovat. Výrobní sektor je obzvláště nenasytný, neboť spotřebuje více než polovinu všech surovin, zhruba 30% světové energie a 20% vody. Přitom vytváří tolik odpadu, že ho naše křehké ekosystémy nedokážou absorbovat.