Trojlístek nerovností

LAGUNA BEACH – Na nedávno skončených výročních zasedáních Mezinárodního měnového fondu a Světové banky se objevilo hezkých pár rozporů. Mezi nejkřiklavější z nich patřil rozpor mezi zájmem účastníků o diskuse o nerovnosti a pokračující absencí formálního akčního plánu, podle něhož by vlády mohly nerovnost řešit. Jedná se o hluboké selhání politické představivosti – o selhání, které je naléhavě nutné napravit.

Prudký vzestup zájmu o nerovnost má dobrý důvod. Ačkoliv se nerovnost mezi státy snížila, uvnitř států vzrostla, a to v rozvinutém i rozvojovém světě. Hnacím motorem tohoto procesu je kombinace dlouhodobých a strukturálních problémů – včetně měnící se povahy technického pokroku, vzestupu investičních charakteristik typu „vítěz bere vše“ a politických systémů upřednostňujících bohaté – a jeho turbodmychadlem jsou cyklické síly.

V rozvinutém světě je kořenem problému bezpříkladná politická polarizace, která brání rozsáhlým reakcím a nadměrně zatěžuje centrální banky. Měnové orgány se sice těší větší politické autonomii než jiné složky politického procesu, avšak postrádají nástroje potřebné k efektivnímu řešení problémů, jimž jejich země čelí.

https://prosyn.org/RZyvj1ucs