NEW HAVEN – Štítky s uvedením všech složek a výživných hodnot, které dnes vidíte na balených potravinách, se začaly používat v důsledku mezinárodního skandálu a snahy vlád konstruktivně se vypořádat s rozhořčením veřejnosti, které po něm následovalo.
Zmíněný skandál vypukl v roce 1906 po vydání románu Džungle Uptona Sinclaira – tento bestseller podrobně líčil zkušenosti litevské imigrantské rodiny, která pracovala v americkém masném průmyslu. Reakce veřejnosti na popis neutěšených hygienických podmínek v této branži byla tak silná, že americký Kongres ještě v tomtéž roce schválil Zákon o čistých potravinách a lécích – první zákon, jenž vyžadoval používání štítků s uvedením obsahu na balených potravinách.
Do roku 1910 se podle listu Manchester Guardian rozšířilo „strašidlo Sinclairovy Džungle“ do Velké Británie, kde se tohoto tématu ujaly „méně skrupulózní [sic!] noviny v zemi“, které častovaly potravinářský průmysl „nactiutrhačnými“ a „senzacechtivými“ výroky. Možná to byla pravda, ale konečným výsledkem bylo každopádně přijetí zákonů o lepším označování potravin také ve Velké Británii.
NEW HAVEN – Štítky s uvedením všech složek a výživných hodnot, které dnes vidíte na balených potravinách, se začaly používat v důsledku mezinárodního skandálu a snahy vlád konstruktivně se vypořádat s rozhořčením veřejnosti, které po něm následovalo.
Zmíněný skandál vypukl v roce 1906 po vydání románu Džungle Uptona Sinclaira – tento bestseller podrobně líčil zkušenosti litevské imigrantské rodiny, která pracovala v americkém masném průmyslu. Reakce veřejnosti na popis neutěšených hygienických podmínek v této branži byla tak silná, že americký Kongres ještě v tomtéž roce schválil Zákon o čistých potravinách a lécích – první zákon, jenž vyžadoval používání štítků s uvedením obsahu na balených potravinách.
Do roku 1910 se podle listu Manchester Guardian rozšířilo „strašidlo Sinclairovy Džungle“ do Velké Británie, kde se tohoto tématu ujaly „méně skrupulózní [sic!] noviny v zemi“, které častovaly potravinářský průmysl „nactiutrhačnými“ a „senzacechtivými“ výroky. Možná to byla pravda, ale konečným výsledkem bylo každopádně přijetí zákonů o lepším označování potravin také ve Velké Británii.