Růst v buddhistické ekonomice

NEW YORK – Vrátil jsem se právě z Bhútánu, himálajského království nepřekonatelné přírodní krásy, kulturního bohatství a inspirativní sebereflexe. Z jedinečnosti tohoto království plyne soubor ekonomických a sociálních otázek, které mají pro celý svět naléhavý význam.

Drsné zeměpisné podmínky Bhútánu se postaraly o vzestup houževnaté populace zemědělců a pastevců a přispěly k rozvoji silné buddhistické kultury, úzce spjaté s dějinami Tibetu. Osídlení je řídké, zhruba 700 tisíc lidí na území velikosti Francie, přičemž zemědělské komunity jsou usazené v hlubokých údolích a hrstka pastevců žije vysoko v horách. Každé údolí chrání dzong (pevnost), zahrnující kláštery a chrámy, všechny vystavěné před staletími a charakteristické mistrnou kombinací důmyslné architektury a výtvarného umění.

Bhútánské hospodářství zemědělského a klášterního života zůstávalo soběstačné, chudé a izolované až do nedávných desetiletí, kdy řada pozoruhodných vladařů začala zemi vést k technické modernizaci (silnice, elektřina, moderní zdravotnictví a školství), mezinárodnímu obchodu (zejména se sousední Indií) a politické demokracii. Neuvěřitelná je promyšlenost bhútánského přístupu k tomuto procesu změny a to, jak se tato promyšlenost řídí buddhistickým uvažováním. Bhútán si sám sobě klade otázku, kterou si musí klást každý: jak lze hospodářskou modernizaci spojit s kulturní odolností a sociálním blahobytem?

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/UIPDwfo/cs;