25

Německo, G-20 a inkluzivní globalizace

BERLÍN – Globalizace se dnes na Západě těší stále horší pověsti. Populistická hnutí tvrdí, že z ní průměrný občan nemá velký prospěch, pokud vůbec nějaký. Místo ní nabízejí protekcionismus a unilateralismus. Za nejjistější cestu k obnovení velikosti národa se pokládá národní politika, ať už ve vztahu k obchodu či k finančním regulacím.

Tato populistická agenda však stojí na hluboce pomýleném předpokladu, že mezinárodní spolupráce a mezinárodní obchod jsou hrami s nulovým součtem, jejichž výsledkem jsou jen vítězové a poražení. Ve skutečnosti mohou mít ze spolupráce a obchodu prospěch všechny země. Koneckonců spolupráce a obchod už řadu let zvyšují globální bezpečnost a rozhodně i globální prosperitu – stamiliony lidí v rozvinutém i rozvojovém světě díky nim vybředly z chudoby.

Jistě, globalizace potřebuje pravidla a všeobecně uznávaný rámec, aby se zajistilo, že z ní budou mít prospěch všichni a že přinese trvalý a inkluzivní hospodářský růst. Stejně jako národní legislativa vyžaduje i tento rámec neustálé úpravy. Kdybychom ho však zcela opustili a odklonili se od globalizace, byla by to nesprávná reakce. Naopak bychom měli hledat způsoby, jak mezinárodní hospodářskou spolupráci prohloubit a rozšířit.

Podle mého názoru je nejlepším fórem pro rozšířenou a inkluzivní spolupráci skupina G-20. Ani ta samozřejmě není dokonalá, ale pro zajištění takové formy globalizace, která bude fungovat pro všechny, je to nejlepší instituce, jakou dnes máme. Hlavní průmyslové a rozvíjející se státy světa jejím prostřednictvím spolupracovaly a spolupracují na vybudování společného globálního řádu, který může zajistit rostoucí prosperitu. G-20 je skutečně politickou páteří globální finanční architektury, která zajišťuje otevřené trhy, pravidelné kapitálové toky a záchrannou síť pro země v potížích.