Boj o jídlo

Evropský parlament schválil nová přísná pravidla pro geneticky modifikované potraviny, čímž vyvolal vlnu amerických protestů. Vrhnout více světla na problematiku regulace geneticky upravených potravin se pokouší článek Noëlle Lenoirové, nové francouzské ministryně pro evropské záležitosti a přední odbornice na bioetiku. (Poznámka pro editory: Přestože si Project Syndicate tento článek objednal PŘED hlasováním v Evropském parlamentu, je jeho obsah v souladu s problematikou řešenou novou legislativou.)

Průpovídka, že ,,jsi tím, co jíš", má dva významy. Nabádá nás, abychom jedli zdravě a výživně. Také nám připomíná, že jídlo je nedílnou součástí našich kulturních, náboženských či regionálních kultur, neboť to, co jíme, a to, jak jídlo připravujeme a jak k němu přistupujeme, je hluboce zakořeněno v našich dějinách a tradicích. Vždyť na základě typických znaků národních kuchyní vznikly ty nejvýmluvnější přezdívky našich národů. Pro Čecha jsme my, Francouzi, odjakživa ,,žabožrouti", protože jíme žabí stehýnka, stejně jako Němec je pro Angličana už napořád ,,kraut", protože má rád kyselé zelí - sauerkraut.

Odrazem stejně duálního přístupu ke zdraví a identitě je vývoj evropského postoje ke geneticky modifikovaným potravinám a rostlinám. Od dubna roku 1990, kdy Evropský parlament bez většího odporu schválil první dvě směrnice o využití a uvolnění geneticky modifikovaných organismů (GMO), začala veřejnost na tuto otázku pohlížet podezíravě až odmítavě. Co se skrývá za tak citlivým názorem na geneticky upravované potraviny?

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/6KoCliP/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.