DILLÍ – Když ministr zahraničí dělá možné i nemožné, aby ujistil novináře, že na hranicích jeho země s mocným sousedem neexistuje napětí, je logickou tendencí klást si otázku, zda „dáma neprotestuje příliš“. Člověk koneckonců neslýchá, že by ministr zahraničí Kanady popíral napětí na hranicích své země s Amerikou, protože pravdivost takového tvrzení je nabíledni. Prohlášení indického ministra zahraničí Pranába Mukherdžího během červnové návštěvy Pekingu, že na čínsko-indické hranici žádné napětí nepanuje, tudíž vedlo cynické pozorovatele k tomu, aby předpokládali opak.
Právem. V posledních šesti měsících došlo na čínsko-indické hranici, dlouhé 4057 kilometrů, k celé řadě incidentů. Téměř sto jich bylo zdokumentováno, přičemž v plných 65 případech se jednalo o vpády čínské Lidově-osvobozenecké armády (PLA) do jediného sektoru – příhodně pojmenované „Oblasti prstu“, výběžku o rozloze 2,1 kilometrů čtverečních, nacházejícím se v indickém státě Sikkim, jenž má 206 kilometrů dlouhou hranici s Tibetem.
Indie se sice snaží podobné zprávy zlehčovat, avšak jeden incident, který pronikl až do indického tisku, se odehrál za „Linií aktuální kontroly“ (LAC) v západním sektoru hranice v Demčoku, v oblasti pohoří Ladakh. Smíšený civilně-vojenský tým prošetřující zprávy o čínských vpádech se stal 16. května terčem výhrůžek a trojice obrněných vozidel PLA ho donutila k ústupu. Čínští vojáci údajně zaujali palebné pozice, což Indy přimělo se stáhnout, aby nevyprovokovali přestřelku.
DILLÍ – Když ministr zahraničí dělá možné i nemožné, aby ujistil novináře, že na hranicích jeho země s mocným sousedem neexistuje napětí, je logickou tendencí klást si otázku, zda „dáma neprotestuje příliš“. Člověk koneckonců neslýchá, že by ministr zahraničí Kanady popíral napětí na hranicích své země s Amerikou, protože pravdivost takového tvrzení je nabíledni. Prohlášení indického ministra zahraničí Pranába Mukherdžího během červnové návštěvy Pekingu, že na čínsko-indické hranici žádné napětí nepanuje, tudíž vedlo cynické pozorovatele k tomu, aby předpokládali opak.
Právem. V posledních šesti měsících došlo na čínsko-indické hranici, dlouhé 4057 kilometrů, k celé řadě incidentů. Téměř sto jich bylo zdokumentováno, přičemž v plných 65 případech se jednalo o vpády čínské Lidově-osvobozenecké armády (PLA) do jediného sektoru – příhodně pojmenované „Oblasti prstu“, výběžku o rozloze 2,1 kilometrů čtverečních, nacházejícím se v indickém státě Sikkim, jenž má 206 kilometrů dlouhou hranici s Tibetem.
Indie se sice snaží podobné zprávy zlehčovat, avšak jeden incident, který pronikl až do indického tisku, se odehrál za „Linií aktuální kontroly“ (LAC) v západním sektoru hranice v Demčoku, v oblasti pohoří Ladakh. Smíšený civilně-vojenský tým prošetřující zprávy o čínských vpádech se stal 16. května terčem výhrůžek a trojice obrněných vozidel PLA ho donutila k ústupu. Čínští vojáci údajně zaujali palebné pozice, což Indy přimělo se stáhnout, aby nevyprovokovali přestřelku.