0

Evropa a vysněný íránský svět

Několik týdnů po vypuknutí krize kolem nezákonného zadržení 15 britských námořníků Íránem zhoršuje celou situaci váhavý a rozporuplný přístup Evropské unie. Tváří v tvář zemi, jejíž nejvyšší představitel je odhodlán získat jaderné zbraně, špičky EU jednoduše tápou v obavách, že by se požár v sousedním Iráku mohl nějakým způsobem rozšířit.

Nejnovější krize znovu dokazuje, že íránskému prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi nelze věřit. Po přepadení britských vojáků íránské úřady tajily jejich přesnou polohu v době únosu, přičemž vláda Spojeného království následně prokázala, že se vojáci pohybovali v iráckých výsostných vodách a jednali v souladu s rezolucemi OSN a s výslovným souhlasem irácké vlády.

Zdá se, že Ahmadínežád usiluje získat vyjednávací trumfy, aby dosáhl propuštění šesti Íránců, kteří napomáhali iráckému povstání, než je zadržely USA. Zdráhavost EU připojit se k rozhodnému jazyku Spojených států mu k tomu dodává odvahu. Ahmadínežád cítí rozpolcenost mezinárodního společenství a podobně jako jiný vyvrhel, severokorejský vůdce Kim Čong-il, jí také on při každé příležitosti využívá.

Bezpříkladně nebezpečná kombinace jaderného Íránu, který se snaží inspirovat šíity ve státech Perského zálivu k povstání proti svým sunnitským vládcům, a Ahmadínežádova „miléniového“ mysticismu představuje existenční hrozbu pro Izrael, jemuž Ahmadínežád pohrozil „vymazáním z mapy“. Současně nastoluje riziko odstartování jaderných závodů ve zbrojení na Blízkém východě. A pokud se Íránu podaří získat balistické rakety dlouhého doletu, pak se tato bezpečnostní hrozba stane celosvětovou.