40

Evropská otázka v roce 2016

NEW YORK – Na prahu nového roku se ocitáme ve světě, v němž se násobí geopolitická a geoekonomická rizika. Většina Blízkého východu je v plamenech, což přiživuje spekulace, že na dveře možná klepe vleklá sunnitsko-šíitská válka (podobná třicetileté válce mezi katolíky a protestanty v Evropě). Vzestup Číny rozdmýchává širokou paletu územních sporů v Asii a ohrožuje strategické vedení Ameriky v regionu. A ruská invaze na Ukrajinu se zjevně stala polozamrzlým konfliktem, který by mohl kdykoliv znovu vzplanout.

Je zde i hrozba další epidemie, jak v posledních letech ukázaly výskyty SARS, MERS, eboly a dalších nakažlivých nemocí. Rovněž kybernetická válka je rýsující se hrozbou a nestátní aktéři a skupiny vytvářejí konflikt a chaos od Blízkého východu přes severní Afriku až po subsaharskou Afriku. A v neposlední řadě jsou zde klimatické změny, které už dnes páchají značné škody, neboť extrémní počasí je stále častější a má za následek stále více obětí.

Přesto je to právě Evropa, jež se může v roce 2016 stát epicentrem geopolitického výbuchu. Předně je zde odchod Řecka z eurozóny, který se možná podařilo pouze oddálit, ale ne mu zcela zabránit, poněvadž penzijní a jiné strukturální reformy vyslaly tuto zemi na kolizní dráhu s jejími evropskými věřiteli. „Grexit“ by se pak mohl stát začátkem konce měnové unie, neboť investoři by si kladli otázku, která členská země – možná i někdo z evropského jádra (například Finsko) – odejde jako další.

Kdyby ke grexitu skutečně došlo, bylo by pravděpodobnější i vystoupení Velké Británie z EU. Pravděpodobnost „brexitu“ se oproti loňsku zvýšila, a to z několika důvodů. Nedávné teroristické útoky v Evropě ještě prohloubily izolacionismus Velké Británie, stejně jako migrační krize. Labouristé jsou pod vedením Jeremyho Corbyna euroskeptičtější a premiér David Cameron zahnal sám sebe do kouta, když požaduje reformy EU, které nemohou akceptovat dokonce ani Němci – ačkoliv jinak s Británií sympatizují. Mnoha Britům se EU jeví jako potápějící se loď.